 Ratufa | |
|---|---|
 ratufa obrovská | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | veverkovití (Sciuridae) |
| Podčeleď | Ratufinae Moore, 1959 |
| Rod | ratufa (Ratufa) Gray, 1867 |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ratufa (Ratufa) je rod velkých veverek žijící v tropických oblastech Asie od jižní Indii až po Indonésii. Většina druhů je ohrožena především úbytkem přirozeného životního prostředí a je zařazena mezi zranitelné.
Žijí v tropických pralesích a v světlých tropických lesích v korunách stromů. Zde si také ve větvích staví hnízdo nebo využívají dutiny stromů. Živí se ovocem, ořechy, kůrou stromů a hmyzem.
Výskyt
Ratufy žijí v jižní a jihovýchodní Asii od Indie přes Srí Lanku, Thajsko, Vietnam, Malajsii po indonéské ostrovy Sumatra a Jáva.
Žijí v tropických deštných pralesích a v světlých tropických lesích v korunách stromů.
Taxonomie
Rod Ratufa zahrnuje čtyři druhy:
- ratufa znamenanná (Ratufa affinis) – žije v Thajsku, na Malajském poloostrově a v Indonésii na ostrovech Borneo a Sumatra,[1]
- ratufa uzdičková (Ratufa bicolor) – vyskytuje se ve východní Indii, jižní Číně, Barmě, Vietnamu, Laosu a Kambodži, v Malajsii a na indonéských ostrovech Sumatra, Jáva a Bali,[2]
- ratufa obrovská (Ratufa indica) – žije ve střední a jižní Indii ve výšce od 180 do 2500 m n. m.[3]
- ratufa černoprstá (Ratufa macroura) – žije na Sri Lance a na několika malých územích v jižní Indii.[4]
Vzhled
Jde o výrazně zbarvené větší veverky. Délka těla se pohybuje od 250 do 450 mm, ocas je stejně dlouhý jako tělo nebo i delší.[5] Váží obvykle 1,5–2 kg, ale někdy i 3 kg.
Barva jejich srsti je různá. Některé jsou shora leskle černé, na břiše pak světle žlutohnědé. Jiné mají horní část těla jasně červenou, další tmavě hnědou až šedou;[5] spodní partie jsou béžové až do bíla. Některé mají navíc světlé pruhy nebo skvrny.
Uši jsou krátké a kulaté, u ratufy černoprsté (Ratufa macroura) navíc s chomáčky chlupů na konci. Tlapy mají širší přizpůsobené k dobrému pohybu ve větvích. Jsou vybavené mohutnými drápy. Samice mají tři páry bradavek.
Způsob života
Některé ratufy žijí samostatně, jiné se sdružují do párů.[5] Skrývají se mezi listy stromů a i celkově se chovají velmi obezřetně. Při vyplašení nebo ohrožení vydávají pronikavé krátké zvuky. V klidu občas mručí.
Ratufy žijí celý život v korunách stromů. Na zem sestupují jen při pronásledování jiných veverek nebo při námluvách.[5] Ve větvích se velmi dobře pohybují; dovedou skákat až 6 m. Jako úkryt využívají dutin ve stromech. V období rozmnožování si staví velké kulovité hnízdo ve větvích. V něm také rodí a vychovávají mláďata.
Potrava
Živí se ovocem, ořechy, kůrou některých stromů a hmyzem. Někdy vybírají i ptačí hnízda.
Při konzumaci potravy nesedí jako ostatní menší veverky s ocasem nad tělem; místo toho balancují na zadních nohách a ocasem udržují rovnováhu.[5] Přitom jim velmi krátký a široký palec na předních nohách pomáhá v přidržování potravy.
Rozmnožování
Rodí obvykle 1–3 mláďata, která váží kolem 77 g. U ratufy černoprsté (Ratufa macroura) byla zjištěna doba březosti 28 dní, u ratufy uzdičkové (Ratufa bicolor) 28–35 dní. Mláďata kojí 8–10 týdnů. U ratufy uzdičkové bylo pozorováno více vrhů do roka (první v dubnu až květnu, druhý v srpnu až září); u jiných se to předpokládá.[5]
Nejvyšší doložený věk 20 let byla zjištěn u ratufy obrovské chované v zajetí.[5]
Stupeň ohrožení
Kromě ratufy obrovské jsou všechny druhy ohroženy především úbytkem přirozeného životního prostředí a jsou zařazeny mezi zranitelné druhy.[1][2][4] Někde jsou také loveny pro maso.
Odkazy
Reference
- ↑ a b DUCKWORTH, J. W., et al. Ratufa affinis [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WALSTON, J.; DUCKWORTH, J. W.; MOLUR, S. Ratufa bicolor [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RAJAMANI, N.; MOLUR, S.; NAMEER, P. O. Ratufa indica [online]. IUCN, 2010 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b JOSHUA, J.; GOONATILAKE, de A.; MOLUR, S. Ratufa macroura [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Giant Squirrels, s. 1274-75. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ratufa na Wikimedia Commons 
Taxon Ratufa ve Wikidruzích- Profil taxonu rafuta v databázi BioLib
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ratufa |
