Regulátory kyselosti jsou potravinářské přísady používané ke změně nebo udržování pH (kyselosti a zásaditosti). Mohou to být organické nebo minerální kyseliny, báze, neutralizační činidla nebo pufrovací činidla. Regulátory kyselosti jsou označovány jako potravinářské přídatné látky (éčka).[1]
Zástupci
Seznam regulátorů kyselosti schválených v EU:[2]
| E číslo (čísla) | Látka (látky) |
|---|---|
| E 170 | Uhličitan vápenatý |
| E 260–263 | Kyselina octová a octany |
| E 270 | Kyselina mléčná |
| E 296 | Kyselina jablečná |
| E 297 | Kyselina fumarová |
| E 325–327 | Mléčnany |
| E 330–333 | Kyselina citronová a citráty |
| E 334–337 | Kyselina vinná a vínany |
| E 339–341 | Fosforečnany |
| E 350–352 | Jablečnany |
| E 450–452 | Di-, tri- a polyfosforečnany |
| E 500–504 | Uhličitany |
| E 507 | Kyselina chlorovodíková |
| E 513–517 | Kyselina sírová a sírany |
| E 524–528 | Hydroxidy |
| E 529–530 | Oxidy |
| E 355–357 | Kyselina adipová a adipany |
| E 574–578 | Kyselina glukonová a glukonáty |
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Acidity regulator na anglické Wikipedii a Säureregulator na německé Wikipedii.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Regulátor_kyselosti |
