Renschovo pravidlo je alometrický zákon o vztahu mezi dimorfismem (SSD) a rozdílu mezi velikostí zástupců pohlaví. Napříč druhy se ukazuje, že sexuální dimorfismus je tím větší, čím větší je i velikostní rozdíl mezi pohlavími. Zároveň se také snižuje s rostoucí fyzickou výškou. Je například zodpovědný za to, že největší primáti (včetně lidí) mají nejmenší primární pohlavní znaky (genitálie), zatímco menší do nich investují značně více. V populacích, kde je sexuální dimorfismus největší si totiž samci udržují harém v soubojích se svými konkurenty – pak už nemusí tolik investovat do úspěšné reprodukce, protože mají své samice zajištěné. Nicméně v populacích spíše monogamních, mezi které patří i lidé, potřebují samci mít jistotu, že potomci jejich jediného partnera budou plodní.
Kromě primátů dosahují vysokých maxim také ploutvonožci a sudokopytníci, nicméně Renschovo pravidlo se aplikuje i šířeji.[1]
Pravidlo navrhl Bernhard Rensch roku 1950.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rensch's rule na anglické Wikipedii.
- ↑ Fairbairn, D.J. Allometry for Sexual Size Dimorphism: Pattern and Process in the Coevolution of Body Size in Males and Females. Annu. Rev. Ecol. Syst.. 1997, s. 659–687. DOI 10.1146/annurev.ecolsys.28.1.659. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Rensch, B. (1950).
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Renschovo_pravidlo |
