Richard Gerstl

Richard Gerstl
Richard Gerstl v roce 1902
Narození	14. září 1883 Vídeň
Úmrtí	4. listopadu 1908 (ve věku 25 let) Vídeň
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Sieveringer Friedhof
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni Bundesgymnasium Wien 8
Povolání	malíř
Rodiče	Emil Gerstl a Maria Gerstl
Partner(ka)	Mathilde Zemlinsky
Příbuzní	August Gerstl a Alois Gerstl (sourozenci)
Významná díla	Semi-Nude Self-Portrait Schönberg family
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Gerstl (14. září 1883 Vídeň – 4. listopadu 1908 Vídeň) byl rakouský expresionistický malíř a kreslíř.

Život

Vyrůstal v zámožné obchodnické rodině, jeho otec byl uherský Žid a matka katolička narozená v jihočeské Kaplici. Od útlého věku se zajímal o malířství, hudbu a literaturu, již v patnácti letech byl přijat na vídeňskou Akademii.^[1] Jeho učiteli byli Christian Griepenkerl a Simon Hollósy, Gerstlova individualistická povaha však vedla k četným konfliktům s autoritami, takže formální vzdělání nakonec nezískal. Ve své malířské tvorbě se zaměřil na portréty, v nichž spíše než vnější podobu zachycoval psychiku zobrazované osoby. Jeho výtvarný styl výrazně ovlivnili Edvard Munch a Vincent van Gogh. Byl průkopníkem expresionismu v Rakousku a odmítal secesní zdobnost, dokonce bojkotoval výstavy, kterých se účastnil Gustav Klimt.^[2]

Jeho nejbližším uměleckým souputníkem byl Victor Hammer, s nímž dočasně sdílel ateliér. Od roku 1906 patřil do společnosti avantgardních umělců, kterou tvořili Arnold Schoenberg, Gustav Mahler nebo Alban Berg. Při společném letním pobytu v Gmundenu se stal milencem Schoenbergovy manželky Matilde. Když jejich vztah vyšel najevo, Schoenberg se svými přáteli Gerstla zavrhli, Matilde ho pak kvůli rodině opustila a zhrzený malíř v listopadu 1908 spáchal ve svém ateliéru v Alsergrundu sebevraždu oběšením.^[3] Byl pochován na hřbitově Sieveringer Friedhof v Döblingu. Schoenberg se pak s nevěrou své ženy vyrovnával v hudebním dramatu Šťastná ruka.

Po Gerstlově smrti upadlo jeho dílo do zapomenutí, až ve třicátých letech je začal propagovat galerista Otto Kallir. Gerstlovy obrazy mají ve svých sbírkách Muzeum Leopoldových, Belvedere a Kunsthaus Zug. Jeho složitá osobnost a nekompromisní přístup k umění ovlivnily také poválečný vídeňský akcionismus.^[4]

Galerie

• 
  Autoportrét jako poloakt (1905)
• 
  Cesta kolem jezera u Gmundenu (1907)
• 
  Mathilde Schönbergová (1907)
• 
  Pouliční výjev (Nußdorferstraße) (1908)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Gerstl na Wikimedia Commons
• Richard Gerstl v informačním systému abART
• Richard Gerstl

Autoritní data	AbARTP: 51410 NKC: jn20000700605 BNE: XX4973505 BNF: cb136060409 (data) GND: 119073226 ISNI: 0000 0000 6678 4486 LCCN: n84154154 NLI: 987007402108205171 NLP: a0000003738626 NTA: 148745725 PLWABN: 9810608488805606 RKDartists: 31169 SNAC: w64175gd SUDOC: 055308260 ULAN: 500028160 VIAF: 67267822 WorldCat Entities: E39PBJxGTkhmhFdDQKPjfPgtKd