| Rjóko Mucu | |
|---|---|
 | |
| Narození | listopad 1856 Musaši Tokugawský šógunát  Tokugawský šógunát |
| Úmrtí | 15. srpna 1900 (ve věku 43 let) Tokio Japonské císařství  Japonské císařství |
| Příčina úmrtí | tumor |
| Povolání | gejša a společenská celebrita |
| Choť | Munemicu Mucu |
| Příbuzní | Hirokiči Mucu Džunkiči Furukawa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rjóko Mucu (陸奥 亮子 Mucu Rjóko, listopad 1856 Edo – 15. srpna 1900) byla japonská šlechtična a humanistka. Byla členkou společnosti Japonského čeveného kříže a manželkou hraběte Munemicua Mucu. Pro svoji krásu a inteligenci byla nazývána „květinou washingtonské společnosti”.
Životopis
Narodila se v listopadu 1856 v Edu jako nejstarší dcera samurajského praporčíka (hatamoto) Šitomiho Kanedy a jeho konkubíny. Na začátku období Meidži pracovala jako gejša v Kašiwaja v Šinbaši v Tokiu, pod jménem Kosuzu. Spolu s Kosei, která byla milenkou hraběte Taisukeho Itagakiho, byly nazvány „dvěma kráskami z Šimbaši”.[1]
Ačkoli žila ve čtvrti gejš (hanamači), měla reputaci cudné ženy, která chová nenávist k mužům. Přesto po smrti Renko, první ženy Munemicua Mucu, se stala jeho druhou ženou. Provdala se za něj v květnu 1872 ve věku 17 let.
Munemicu měl ze svého předchozí manželství dva syny, Hiročikiho a Džunkičiho. V roce 1873 se manželům narodila první dcera Sajako. V roce 1877 zemřel Munemicův otec Munehiro Date.
Po nastolení reforem Meidži (1868), byl Munemicu odsouzen k pěti letům ve vězení kvůli jeho údajné roli v převratu na svržení vlády. Byl uvězněn ve vězení Jamagata (později ve vězení Mijagi). Rjóko se přestěhovala k rodině Cuda, aby zde pomáhala své tchyni, vychovávala děti a podporovala uvězněného manžela.[1] Ten jí z vězení posílal mnoho dopisů. Během doby ve vězení Mijagi napsal i čínskou báseň o jejich lásce.
V roce 1882 byl Munemicumimu udělen speciální pardon, po němž mu bylo umožněno opustit vězení. Poté na radu Hirobumiho Itóa odjel studovat do Evropy. Během jeho pobytu v zahraničí napsal Rjóko více něž 50 dopisů. V roce 1886 se vrátil do Japonska a vstoupil do vládních služeb. Rjóko se připojila do společenských kruhů a byla nazývána „květinou z Rokumeikan”, společně s Kjóko, manželkou hraběte Udžitaky Tody.
V roce 1888 s manželem odjela do Spojených států, který se zde stal ambasadorem. Rjóko byla kvůli své kráse, eleganci a osobnímu šarmu nazývána „květinou washingtonské společnosti” a „květinou japonského zastupitelského úřadu v USA”. V roce 1893, zemřela dcera Sajako, krátce před jejími dvacátými narozeninami.
Po smrti Munemicuho v roce 1897 si Rjóko k sobě vzala na vychování Fujuko Kanedu, dítě jejího manžela a gionské gejši.[2]
Rjóko zemřela 15. srpna 1900 ve věku 45 let v důsledku metastazujícího nádoru.[1] Fujuko byla synem Hirokičim adoptována do rodiny Mucu, kde zemřela 22. května 1904.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mutsu Ryōko na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Shinbun Shusei Meiji Hennenshi, 11 新聞集成明治編年史. 第十一卷. 新聞集成明治編年史編纂会. [s.l.]: 林泉社, 1940. S. 110, 陸奥宗光未亡人没す. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Bungeishunjū. Bungeishunjū. Bunshun, March 1999, s. 83. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ SETOUCHI, Jakucho. Junai 純愛. [s.l.]: Kodansha, 1979. ISBN 978-4-06-131596-9. S. 陸奥亮子. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rjóko Mucu na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Rjóko_Mucu |
