Rokštejn

Rokštejn
Rokštejn
Účel stavby
Sídlo rodu
Základní informace
Sloh	gotika
Výstavba	80. léta 13. století
Zánik	1467
Materiál	kámen
Stavebník	Hrut (později z Rutenštejna)
Další majitelé	Rutenštejnové Valdštejnové
Současný majitel	Město Brtnice
Poslední majitel	Valdštejnové (do roku 1467 jako stojící hrad) Collaltové (do roku 1945 jako hradní zříceninu)
Poloha
Adresa	Panská Lhota, Česko Česko
Souřadnice	49°20′1″ s. š., 15°43′32″ v. d.
Rokštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky	21329/7-5055 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rokštejn je zřícenina hradu ležící na skalnatém návrší nad údolím říčky Brtnice, v katastrálním území Panská Lhota města Brtnice v okrese Jihlava. Torza dvou hradních paláců s hranolovou věží a zbytky hospodářských budov tvoří jednu z největších hradních zřícenin na Českomoravské vrchovině. Rokštejn je zapsán na seznamu kulturních památek a od roku 1981 zde probíhá systematický archeologický výzkum. Areál je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek.

Historie

Jako jeden z nejstarších moravských hradů podunajského typu pochází z 80. let 13. století. Původně se jmenoval Ruteštejn podle Rutha (Hruta) z rodu Hrutoviců, který jej pravděpodobně po roce 1270 založil. Poprvé je v pramenech připomínán roku 1289 na listině, kterou Dětřich z Kněžic daroval patronátu kostela v Opatově kněžickému faráři a želivským premonstrátům. Jedna z pečetí na této listině patřila právě Ruthovi z Rutenštejna (= Rokštejna). Za nevyjasněných okolností se hradu kolem roku 1359 zmocnil moravský markrabě Jan Jindřich, hrad se stal centrem jeho statků v okolí, hájit měl též markraběcí zájmy proti blízké Jihlavě. Kolem roku 1362 byl do té doby nevelký hrad přestavěn a rozšířen. Podle archeologického průzkumu se jednalo o tzv. dvojhrad (neboli ganerbenburg), jedinečnou středověkou stavbu na českém území. Jádro horního hradu tvořila věž a palác s kaplí a velkým sálem, jehož místnost vytápěla kachlová kamna a krby. Na východní straně se pak nachází malá věž. Dolní hrad sestával z paláce, kuchyně a hospodářských objektů.

Po Janu Jindřichovi hrad zdědil jeho syn markrabě Jošt, který však v rámci tzv. markraběcích válek vedl majetkové spory se svými bratry Prokopem a Janem Soběslavem. Podle některých dochovaných listin je zřejmé, že různí členové lucemburského rodu na Rokštejně v té době příležitostně pobývali, majetkové poměry jsou ale nepřehledné. Až koncem 14. století došlo ke smíru a Rokštejn převzal Prokop. Byl však zadlužen a již v roce 1399 jako jeho hlavní věřitel převzal Rokštejn Hynek z Valdštejna, nejvyšší číšník Moravského markrabství. Hynek z Valdštejna přistoupil k dalšímu rozšíření hradu a také skoupil řadu vesnic v okolí, čímž vytvořil majetkové zázemí této linie Valdštejnů na více než dvě století. Za husitských válek hrad patřil Zikmundovi z Valdštejna, který byl s katolickou Jihlavou v nepřátelském stavu, jihlavské vojsko proto hrad oblehlo a jeho obránci byli nuceni odejít. Hrad byl pobořen, ale v polovině 15. století byl pravděpodobně nouzově zajištěn. Valdštejnové své sídlo přenesli do Brtnice, i když ještě dočasně nadále užívali i predikát z Rukštejna. V rámci brtnického panství byl Rokštejn majetkem Valdštejnů až do pobělohorských konfiskací, poté spolu s Brtnicí až do roku 1945 patřil Collaltům.

Archeologický výzkum

V souvislosti s plánovanou výstavbou přehrady Střížov byl v roce 1981 zahájen systematický archeologický výzkum zříceniny Rokštejna pod vedením historika Zdeňka Měřínského. Dlouholetý a důkladný průzkum přinesl četné poznatky nejen o složitém stavebním vývoji hradu, ale díky nálezu řady předmětů také o životě ve středověku. V základech věže byla nalezena kostra novorozence, což je cenný doklad přežívajících pohanských zvyků ve 13. století. Věřilo se, že hradu lze tímto způsobem zajistit nedobytnost. V šachtě brány do horního hradu byl nalezen unikátní soubor hracích kostek (největší kolekce v Evropě), což svědčí o tom, že si strážní krátili čas hrou.^[1]

Současnost

Zřícenina hradu Rokštejn je majetkem města Brtnice, stále zde probíhá archeologický výzkum, po smrti Zdeňka Měřínského (2016) jej vede Jana Mazáčková z vědecko-výzkumné stanice Panská Lhota (Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně). Areál hradu je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek, v letní turistické sezóně zde probíhá řada kulturních akcí.

Fotogalerie

• 
  Palác horního hradu
• 
  Přízemí paláce horního hradu
• 
  Pohled z věže východním směrem
• 
  Palác dolního hradu
• 
  Pohled z přístupové cesty přes předhradí na věž

Odkazy

Reference

Literatura

• MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006. 1. vyd. Brtnice-Brno: Město Brtnice, Masarykova univerzita-Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty, 2007. 151 s. ISBN 978-80-239-9340-0. 
• MAZÁČKOVÁ, Jana. Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rukopis dizertační práce, Masarykova univerzita - Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty, 2012.
• MAZÁČKOVÁ, Jana a VANĚČKOVÁ, Daniela. Archeologické výzkumy Ing. B. Coufala v areálu hradu Rokštejn. Archaeologia historica. Masarykova univerzita, 2019, roč. 44, č. 2, s. 529-545. ISSN 0231-5823. doi:10.5817/AH2019-2-2.
• MAZÁČKOVÁ, Jana a LISÁ, Lenka. Geoarcheologická studie vzniku, využívání a zániku hradního příkopu na hradě Rokštejn. Archaeologia historica. Brno: Masarykova univerzita, 2016, roč. 41, č. 2, s. 77-97. ISSN 0231-5823. doi:10.5817/AH2016-2-4.

Související články

• Seznam hradů v Kraji Vysočina

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rokštejn na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	Biblio: 336a7ec4-1f4d-456f-98b5-f437a135e730, 4a39035b-7531-4559-b957-98b5dad2f5bb NKC: ko2002101825 VIAF: 249103755