Rosemary Casalsová

Rosemary Casalsová
Narození	16. září 1948 (75 let) San Francisco
Alma mater	George Washington High School
Povolání	tenistka
Ocenění	Sarah Palfrey Danzig Award (2001) Mezinárodní tenisová síň slávy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosemary „Rosie“ Casalsová (* 16. září 1948, San Francisco) je bývalá americká tenistka. V roce 1970 byla světovou trojkou ve dvouhře. Na French Open si zahrála finále dvouhry v letech 1970 a 1971. V prvém případě podlehla Australance Margaret Courtové, ve druhém krajance Billie Jean Kingové. Byla čtyřikrát v semifinále Wimbledonu (1967, 1969, 1970, 1972) a jednou v semifinále Australian Open (1967).

V ženské čtyřhře se stala pětinásobnou wimbledonskou šampionkou (1967, 1968, 1970, 1971, 1973) a čtyři tituly získala na US Open (1967, 1971, 1974, 1982). Při všech těchto triumfech jí po boku stála krajanka Billie Jean Kingová, krom US Open 1971, kde vytvořila pár s Australankou Judy Tegartovou Daltonovou, a US Open 1982 odehrála s další australskou tenistkou Wendy Turnbullovou. Dvakrát v ženském deblu vyhrála Turnaj mistryň (1973, 1974), poprvé ve dvojici s Margaret Courtovou, podruhé s Billie Jean Kingovou.

Ve smíšené čtyřhře přidala do sbírky dva wimbledonské tituly (1970, 1972) a jedno vítězství ve Flushing Meadows. Obou wimbledonských triumfů v mixu dosáhla s Rumunem Iliem Năstasem, na americkém mezinárodním mistrovství zvítězila s krajanem Dickem Stocktonem.

S americkou reprezentací sedmkrát ovládla Pohár federace (1970, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981). Má v této soutěži na kontě 34 výher a pouhé dvě prohry.^[1]

Za svou kariéru vyhrála 112 profesionálních turnajů, druhý největší počet za Martinou Navrátilovou. Během kariéry vydělala na turnajích 1,3 milionu dolarů.^[2]

Patřila k aktivistům, kteří na konci 60. let dvacátého století prosadili sjednocení amatérského a profesionálního tenisu, vznik otevřené éry, k čemuž ji motivovalo i to, že sama pocházela z velmi chudých poměrů. Patřila též k bojovnicím za vyšší odměny ženským tenistkám, a tím pádem stála i u zrodu organizace WTA, která právě z tohoto boje vzešla.^[3] V roce 1972 byla na Wimbledonu donucena převléknout se do bílého oblečení, když přišla na kurt v oděvu s purpurovým vzorem. Později vtipkovala, že se toto oblečení stalo slavnějším než ona.^[4]

Byla vzdálenou příbuznou slavného violoncellisty Pabla Casalse.^[4] Její rodiče přišli do USA ze Salvadoru.

V roce 1996 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.^[5]

Reference