| RNDr. Rudolf Brdička, DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 25. února 1906 Praha, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. června 1970 (ve věku 64 let) Mariánské Lázně, Československo |
| Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | akademik a chemik |
| Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rudolf Brdička (25. února 1906, Praha – 25. června 1970, Mariánské Lázně) byl český akademik a profesor fyzikální chemie na Karlově univerzitě. Byl také žákem Jaroslava Heyrovského. Zabýval se především redoxními reakcemi organických sloučenin a také lékařskou aplikací polarografie. Byl zakladatelem české fyzikálněchemické školy a autorem vynikajících vysokoškolských učebnic.
Život
Po maturitě studoval Přírodovědeckou fakultu UK. Roku 1924 si nadaného studenta všiml Jaroslav Heyrovský a získal ho pro fyzikální chemii. Již roku 1928 byl Brdička jmenován asistentem Ústavu fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě. O rok později úspěšně složil státní zkoušky a získal aprobaci k výuce chemie, fyziky i matematiky na středních školách. Mimo to obhájil disertační práci o polarografickém a spektrometrickém chování modrých a růžových roztoků chloridu kobaltnatého a stal se doktorem přírodních věd.[1] Asi deset let pomáhal Emilu Votočkovi a Jaroslavu Heyrovskému s přípravou časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications.
Roku 1934, po habilitaci v oboru fyzikální chemie, se stal Brdička postdoktorandem na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se věnoval problematice aminokyselin. Po návratu se oženil a později se mu narodili dva synové. V roce 1936 krátce pobýval na neurologické klinice ve Würzburgu. Po zavření českých vysokých škol v roce 1939 nejprve učil na reálném gymnáziu v Praze a od roku 1941 byl zaměstnán ve výzkumném oddělení Radioléčebného ústavu při nemocnici v Praze na Bulovce. Po válce se vrátil na Přírodovědeckou fakultu. Roku 1948 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1949 řádným. Když byla roku 1952 zřízena Československá akademie věd, byl Brdička jmenován akademikem a pověřen založením i vedením Laboratoře pro fyzikální chemii, která se později rozšířila na Ústav fyzikální chemie ČSAV.
V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Brdičkova.[2]
Dílo
- Základy fysikální chemie (1952)
- Úvod do fyzikální chemie (1963)
- Brdička byl autorem či spoluautorem 73 původních prací a 63 diskusních článků.
Odkazy
Reference
- ↑ http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin524/bulletin524.pdf#page=21
- ↑ NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08 [cit. 2011-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27.
Literatura
- HEYROVSKÝ Michael. Rudolf Brdička a fyzikální chemie, in Vesmír 2005/5: 257
- KORYTA Jiří: Koho jem si opravdu vážil: Rudolf Brdička (1906 - 1970), in Vesmír 1989/1: 16
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 136.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 156.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Brdička
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Brdička |
