| Raoul I. | |
|---|---|
| západofranský král | |
 Rudolf Burgundský (14. století) | |
| Doba vlády | 923 – 14. květen 936 |
| Korunovace | 13. července 923 |
| Narození | asi 890 |
| Úmrtí | 14. leden 936 Auxerre |
| Pohřben | Klášter Saint-Denis-lès-Sens |
| Předchůdce | Robert I. Francouzský |
| Nástupce | Ludvík IV. Francouzský |
| Manželka | Ema Francouzská |
| Potomci | Ludvík |
| Dynastie | Bosovci |
| Otec | Richard Burgundský |
| Matka | Adelaida z Auxerre |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raoul I. nebo také Rudolf Burgundský (asi 890 – 14. leden 936, Auxerre) byl francouzský král (923–936).
Životní data
- 918 – svatba s Emmou, dcerou Roberta I.
- 921 – se stal burgundským vévodou
- 13. července 923 – zvolení a korunovace v opatství Saint-Medard, měl se stát nástupcem svého tchána
- 923–933 – uznávání v říši a boje s Normany a Herbertem II. z Vermandois
- 928 – uznání Karlem III.
- 935 – setkání tří králů (Jindřich I., Rudolf II. Burgundský a Raoul I.) u řeky Chiers
- 14. ledna 936 – umírá v Auxerre, pohřben 11. července 936 v opatství Sainte-Colombe
Život
V roce 921 se burgundský vévoda Rudolf oženil s Emou Francouzskou.[1] 13. července 923 byl korunován v opatství Saint-Médard v Soissons na krále. Při té příležitosti přenechal vládu v Burgundsku svému bratrovi Hugovi (Černému). Karel III. Francouzský byl v té době stále naživu a nárokoval si království také. Rudolfův švagr Herbert II. z Vermandois však Karla III. nalákal k setkání a zajal ho.
Císaři Jindřich I. Ptáčník se mezitím podařilo v roce 925 odtrhnout od Francie Lotrinsko. Na jihu a západě země byl Rudolf úspěšnější – v roce 924 mu složil hold Vilém II. Akvitánský a po smrti Karla III. (9. října 929) i mnoho velmožů, kteří se dosud chovali neutrálně.
Po roce 930 dosáhl Rudolf několik vítězství, což posílilo jeho legitimitu. Vilém I. Normandský ho uznal v roce 933, čímž královské území rozšířil po Bretaň.
Největší problém měl Rudolf s Herbertem II. z Vermandois, který do roku 929 využíval zajatce Karla III. k nebezpečnému tlaku na Rudolfa. V roce 925 Heribert určil svého malého syna Huga (* 920) za následníka remešského biskupa Seulfa, který náhle zemřel, čímž získal bohaté církevní statky.
Roku 931 se na Rudolfovu stranu přiklonil i pařížský hrabě Hugo Veliký (* 898) syn krále Roberta I. Rudolf z Hugem dobyli Remeš a Hugo (syn Herberta II.) byl sesazen z funkce biskupa.
Rudolfovi prospěla smrt Karla III. (929), neutralita císaře Jindřicha a rostoucí uznání v celé říši. V roce 935 se Rudolf na pohraniční řece Chiers setkal z Jindřichem I. a Rudolfem II. Burgundským a uzavřel s nimi smlouvu o přátelství.
Dohoda mezi Hugem a Heribertem vedla k válce, v níž padl i Rudolfův bratr Boso Lotrinský.
Posledním Rudolfovým politickým činem bylo vykázání Herbertových stoupenců do Laonu. Na podzim 935 král onemocněl a zemřel 14. ledna 936 v Auxerre. Pohřben v klášteře Saint-Denis-lès-Sens po boku svého otce.
Zdá se, že Rudolf a jeho manželka měli jediného syna.[2][3] Je také možné, že měli i dceru jménem Judita.[4]
Rodina
- Otec: Richard Burgundský
- Matka: Adelaida, dcera Konráda z Auxerre
- Sourozenci:
- Boso, hrabě v Lotrinsku
- Hugo (Černý), hrabě v Burgundsku
- Manželka: Ema Francouzská (890–934), dcera krále Roberta I., svatba v roce 921
- Děti: syn Ludvík, zemřel před otcem
Reference
- ↑ France, J., Bulst, N. and Reynolds, P. 1989. Rodulfi Glabri Historiarum Libri Quinque, Rodulfus Glaber Opera (Oxford).
- ↑ “Rodulfo rege… filius eius Ludovicus… ex Emma regina”
- ↑ Abbé E. Bougaud. 1875. Chronique de l'abbaye de Saint-Bénigne de Dijon (Chronicle St-Bénigne de Dijon), str. 126.
- ↑ RICHARD 890–921, RAOUL 921–936
Literatura
J. Ehlers, H. Muller, B. Schneidmuller. Francouzští králové v obdobi středověku. Praha: Argo, 2003.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Burgundský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Robert I. Francouzský |
|
Západofranský král 923–936 |
|
Nástupce: Ludvík IV. Francouzský |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Burgundský |
