Rybník Růže

Přírodní památka Rybník Růže
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlásil	Krajský úřad Jihočeského kraje
Nadm. výška	601–605 m n. m.
Rozloha	4,62 ha[1]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Jindřichův Hradec
Umístění	Dobrá Voda
Souřadnice	49°4′19,37″ s. š., 15°6′54,3″ v. d.
Rybník Růže
Další informace
Kód	6232
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Rybník Růže je přírodní památka severovýchodně od Dobré Vody u Číměře v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Tvoří ji stejnojmenný rybník s přilehlým lesem a výskytem vzácných rostlin (leknín bělostný) a živočichů (vážky, obojživelníci).

Historie

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Jihočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 27. května 2022.^[2] V roce 2009 bylo území vyhlášeno jako evropsky významná lokalita Rybník Růže s rozlohou 2,1 hektaru.^[3]

Od začátku 21. století rybník obhospodařuje Rybářství Kardašova Řečice, které v něm chová především lína a přibližně jednou za pět let v rybníku vysahuje větší množství kapra a amura. Výlov se koná obvykle na jaře společně s níže položeným rybníkem Panoš.^[4]

Přírodní poměry

Přírodní památka s rozlohou 4,62 hektaru leží v nadmořské výšce 601–605 metrů v katastrálním území Dobrá Voda u Číměře v Javořické vrchovině.^[2] Nachází se přibližně 1,3 kilometru severovýchodně od Dobré Vody.^[5]

Abiotické poměry

Geologické podloží tvoří dvojslídná žula číměřského typu, kterou v údolích překrývají pleistocénní a holocénní písky. Na nich se v nivě potoka vyvinul půdní typ glej histický a v širším okolí podzol nebo kambizem dystrická.^[6] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Javořické vrchovině, konkrétně v jejím podcelku Novobystřická vrchovina a okrsku Vysokokamenská vrchovina.^[6] Pro ni je charakteristický zvlněný povrch se širokými údolími.^[7]

Údolím protéká drobný potok, který napájí několik rybníků a východně od Dobré Vody se vlévá do Dolního Panského rybníka. Z něj voda odtéká do Lhotského potoka, který je přítokem Koštěnického potoka, a patří tedy k povodí Lužnice.^[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT7, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je třicet až čtyřicet, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží šedesát až osmdesát dnů v roce.^[8] Východně od rybníka oblast přechází do mírně teplé oblasti MT3.^[9]

Flóra

Ze vzácných a ohrožených druhů rostlin v rybníku před vyhlášením ochrany v malém množství rostly leknín bělostný (Nymphaea candida), bublinatka jižní (Utricularia australis), v litorálním pásmu mochna bahenní (Potentilla palustris) a roztroušeně v otevřených mokřadech také kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).^[10] V severní části území roste les. Ochranná opatření směřují k omezení jeho šíření na mokřadní stanoviště.^[4]

Fauna

Předmětem ochrany jsou také druhy hmyzu, obojživelníků a ptáků. Z hmyzu byly pozorovány menší populace vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) a šídlatky tmavé (Lestes dryas). Stálou populaci v přírodní památce má vážka tmavá (Sympetrum danae).^[11] Před vyhlášením chráněného území v porostu orobince hnízdil jeden pár potápky malé (Tachybaptus ruficollis), ale malá rozloha rybníka neumožňuje život větší hnízdní populace.^[10]

Rybník a jeho okolí jsou vhodným biotopem pro obojživelníky. Stabilní populaci zde má čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a menší populaci s desítkami jedinců také čolek velký (Triturus cristatus). Z žab je doložen výskyt ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana štíhlého (Rana dalmatina), skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae), skokana zeleného (Pelophylax esculentus) a rosničky zelené (Hyla arborea), jejíž populaci zde tvoří řádově stovky jedinců.^[12]

Ochrana přírody

Kromě ohrožených druhů rostlin a živočichů jsou předmětem ochrany společenstva rašelinných mokřadních olšin, mokřadních olšin s ostřicí ostrou a skřípinou lesní, vegetace vysokých ostřic v litorálu mezotrofních stanovišť, vegetace oligotrofních stojatých vod s ostřicí zobánkatou, vodní vegetace chladnějších oblastí s rdestem vzplývavým a porostu bublinatky jižní.^[13] Cílem ochrany je udržení populace leknínu bělostného a dalších druhů rostlin vázaných na extenzivně využívané rybníky.^[14]

Reference