Rychlostní kanoistika

Rychlostní kanoistika je vodní sport, který spadá pod kanoistiku. Jde o sport, který je standardně provozován na klidných stojatých, nebo mírně tekoucích vodních plochách, jehož cílem je projet s lodí stanovenou vzdálenost v co nejkratším čase. Poprvé se rychlostní kanoistika objevila jako ukázkový sport na olympijských hrách v Paříži v roce 1924. Od roku 1936 je oficiální disciplínou olympijských her.

Závodí se buďto na kanoi – označení C1, C2, C4 nebo kajaku – K1, K2, K4. Číslo v označení vyjadřuje počet členů posádky. Na kajacích závodí muži i ženy, na kanoích donedávna závodili pouze muži, od roku 2010 však paří kategorie C1 a C2 ženy do oficiálního programu mezinárodních soutěží rychlostní kanoistiky. Závodník v kajaku (kajakář) v lodi sedí, závodník na kanoi (kanoista) klečí na jednom koleni na vytvarovaném pěnově plastovém zákleku. Rychlostní kajak je oproti ostatním druhům a kanoi vybaven kormidlem, které je přes lanka ovládáno nohama.

Závody lze rozdělit do několika skupin dle jejich délky – krátké tratě (200 m, 500 m, 1 km), dlouhé tratě (2 km a více) a maraton (v závodech Českého poháru v současné době 28,8 km pro kanoisty, 36 km pro kajakáře).

Krátké tratě se jezdí v 9 vybojkovaných drahách s pevným startem ze startovacího zařízení (bloku). Jednotlivé rozjížďky tvoří základ systému, ve kterém závodník postupuje na základě postupového klíče – ten bývá pro každé závody mírně odlišný. Úspěšný závodník musí absolvovat nejdříve rozjížďku, a poté semifinále, pokud nepostoupil přímo do finále. To je rozděleno na finále A (velké), ve kterém se jede o medaile, finále B (malé, 10.–18. místo) a finále C (19.–28. místo). Na průběh celých závodů dohlíží několik rozhodčích.

Jednotlivé lodě mají stanoveny minimální hmotnosti (K1 – 12 kg a C1 – 14 kg), které jsou po dojetí ihned namátkově kontrolovány. V případě podvážené lodi následuje diskvalifikace.

Naproti tomu dlouhé tratě a maraton se startují hromadně a neexistují při nich žádné dráhy. Otáčky se provádějí kolem jedné nebo více bójek proti směru hodinových ručiček. V průběhu maratonu jsou navíc zařazeny přeběhy s lodí, každý o délce několika stovek metrů. Při maratonských závodech jsou stanoveny minimální hmotnosti lodí výrazně nižší (K1 – 7 kg), než při závodech na dlouhých a krátkých tratích, a závodí se pouze na lodích C1, C2, K1 a K2.

Dřevěné lodě jsou vzhledem k náročnosti výroby složitých tvarů, přicházejících s modernizací rychlostní kanoistiky, postupně vytlačovány moderními materiály jako jsou sklolaminát, kevlar-karbon a podobné sloučeniny. Podobná změna materiálu proběhla i u pádel, která se dnes už také vyrábějí výhradně z uhlíku a kompozitních materiálů.

Související články

• Dračí loď
• Mezinárodní závody Olympijské naděje
• Sjezd na divoké vodě
• Slalom na divoké vodě

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rychlostní kanoistika na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky českého svazu kanoistů (sekce rychlost)
• Rýchlostná kanoistika na Slovensku (nezávislá internetová stránka)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: ph290573 GND: 4114133-7