SMS G 137

SMS G 137

SMS G 137
Základní údaje
Typ	torpédoborec
Uživatelé	Kaiserliche Marine
Zahájení stavby	1905
Spuštěna na vodu	24. ledna 1907
Uvedena do služby	červenec 1907
Osud	vyřazen 1921
Předchůdce	třída G 169
Následovník	třída G 174
Takticko-technická data
Výtlak	580 t (standardní) 693 t (plný)[1]
Délka	68,5 m (na vodorysce) 71,5 m (celková)
Šířka	7,65 m
Ponor	3,22 m
Pohon	4 kotle, 6 parních turbín 3 lodní šrouby 10 800 hp
Palivo	168 t uhlí
Rychlost	30 uzlů
Posádka	80
Výzbroj	1× 88mm kanón 3× 52mm kanón (3×1) 3× 450mm torpédomet (3×1, 5 torpéd)
Operační nasazení
Služba u	1907–1921
Nasazení	první světová válka

SMS G 137 byl torpédoborec německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Představoval zvětšenou verzi předcházející třídy G 169, vybavenou experimentálním pohonným systémem. Byl jediným plavidlem své třídy. Ve službě byl v letech 1907–1921. Využíván byl k výcviku. Roku 1916 byl přejmenován na T 137. Po válce jej převzala německá Reichsmarine. Roku 1921 byl sešrotován.^[2]

Stavba

Torpédoborec postavila loděnice Germaniawerft v Kielu. Stavba byla zahájena roku 1905, na vodu byl spuštěn 24. ledna 1907 a do služby byl přijat v červenci 1907.^[1]

Konstrukce

Výzbroj představoval jeden 88mm kanón SK L/35, tři 52mm kanóny SK L/55 a tři 450mm torpédometů se zásobou pěti torpéd. Pohonný systém měl výkon 10 800 hp. Tvořily jej čtyři kotle Marine a šest parních turbín Parsons různých typů: vysokotlakou turbínou, dvěma nízkotlakými turbínami, turbínou pro plavbu cestovní rychlostí a dvěma reverzními turbínami. Lodní šrouby byly tři. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů. Neseno bylo 168 tun uhlí. Dosah byl 2040 námořních mil při rychlosti sedmnáct uzlů.^[1]

Odkazy

Reference