STS-101

STS-101
Údaje o expedici
Na stanici	ISS
Loď	Atlantis
COSPAR	2000-027A
Členů expedice	7
Počet výstupů do vesmíru	1
Délka výstupů do vesmíru	6 hodin, 44 minut
Datum startu	19. května 2000 10:11 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Vzletová rampa	LC-39A
Spojení se stanicí	20. května 4:30 UTC
Délka letu	9 dní, 21 hodin, 10 minut
z toho na stanici	6 dnů, 18 hodina, 17 minut
Odlet ze stanice	26. května 23:03 UTC
Datum přistání	29. května 2000 06:20 UTC
Místo přistání	Kennedyho vesmírné středisko
Parametry dráhy
Perigeum	332 km
Apogeum	341 km
Doba oběhu	91 minut
Sklon dráhy	51,6°
Fotografie posádky
Zleva sedí Horowitz, Halsell, stojí Weberová, Williams, Usačov, Voss, Helmsová
Navigace
Předchozí STS-99 Následující STS-106

STS-101 byla mise amerického raketoplánu Atlantis k Mezinárodní vesmírné stanici. Jednalo se o 98. let raketoplánu a 21. let raketoplánu Atlantis. Cílem desetidenní mise byla doprava zásob na stanici. Start mise byl třikrát opožděn kvůli silnému větru v místě startu. Raketoplán uskutečnil 155 obletů Země. Uskutečnil se jeden výstup do otevřeného vesmíru.

Posádka

• James D. Halsell, Jr. (5), velitel
• Scott J. Horowitz (3), pilot
• Mary Ellen Weberová (2), letový specialista 1
• Jeffrey N. Williams (1), letový specialista 2
• James S. Voss (4), letový specialista 3
• Susan J. Helmsová (4), letový specialista 4
• Jurij V. Usačov (3), letový specialista 5, Roskosmos (RKK Eněrgija)

V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh mise

K setkání raketoplánu s ISS došlo v neděli 21. května 2000 v 04:31 UT. Ještě před vstupem astronautů na palubu ISS se 22. května uskutečnil jeden výstup do vesmíru (EVA). Během něj Voss a Williams připevnili na povrch ISS americký manipulátor (jeřáb) OTD. Ten byl totiž během své původní instalace zajištěn nedokonale. Astronauti také dokončili instalaci ruského manipulátoru Strela na adaptéru mezi moduly Unity a Zarja. Poté vyměnili na modulu Unity jednu ze dvou antén ECOMM. Pro ulehčení budoucích operací vně stanice připevnili Voss a Williams na povrch ISS osm nových madel.

Následující den vstoupila posádka raketoplánu do ISS. Jako první do stanice vstoupili Helmsová, Usačov a Voss, kteří by měli v příštím roce vytvořit druhou základní posádku ISS. Astronauti vyměnili dvě ze šesti baterií, instalovali nové potrubí, které pomohlo zlepšit cirkulaci atmosféry. Také odebrali vzorky atmosféry k pozdější analýze.

V dalších dnech astronauti přenášeli náklad na ISS a prováděli na stanici opravy. V modulu Zarja vyměnili 4 baterie a požární hlásiče, paměť v telemetrickém systému (u které končila záruční doba) a v neposlední řadě naplnili čtyři plastikové vaky (každý o objemu 45 litrů) vodou. Celkem bylo přeneseno přes 1000 kg nákladu.

Posledním úkolem mise STS 101 bylo zvýšení dráhy komplexu ISS. K němu došlo 25. května 2000. Raketoplán pomocí motorků RCS „zvedl“ ISS o zhruba 40 km. Během celkem 3 manévrů byl ISS naveden na novou oběžnou dráhu ve výši 372 × 380 km. Následujícího dne se Atlantis od ISS odpojil a po provedení inspekčního obletu se vydal na sestupnou dráhu k Zemi. Na ranveji 15 Kennedyho vesmírného střediska přistál úspěšně 29. května 2000 v 8:20 hodin SELČ.

Mise STS-101 byla první, kdy se do vesmíru vypravil raketoplán se skleněným kokpitem.

Reference

• Malá encyklopedie kosmonautiky

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-101 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-101 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Shrnutí mise na stránkách NASA Archivováno 28. 7. 2012 na Wayback Machine.
• (česky) Průběh mise na MEK

Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
Minulé	1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-101 • 106 • 92 • Sojuz TM-31 • STS-97) • 2001 (STS-98 • 102 • 100 • Sojuz TM-32 • STS-104 • 105 • Sojuz TM-33 • STS-108) • 2002 (STS-110 • Sojuz TM-34 • STS-111 • 112 • Sojuz TMA-1 • STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2 • TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4 • TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6 • STS-114 • Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8 • STS-121 • 115 • Sojuz TMA-9 • STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10 • STS-117 • 118 • Sojuz TMA-11 • STS-120) • 2008 (STS-122 • 123 • Sojuz TMA-12 • STS-124 • Sojuz TMA-13 • STS-126) • 2009 (STS-119 • Sojuz TMA-14 • TMA-15 • STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16 • STS-129 • Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130 • Sojuz TMA-18 • STS-131 • 132 • Sojuz TMA-19 • TMA-01M • TMA-20) • 2011 (STS-133 • Sojuz TMA-21 • STS-134 • Sojuz TMA-02M • STS-135 • Sojuz TMA-22 • TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20M • MS-01 • MS-02 • MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08 • MS-09 • MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16 • SpaceX DM-2 • Sojuz MS-17 • SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18 • SpaceX Crew-2 • Sojuz MS-19 • SpaceX Crew-3 • Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21 • Axiom Mission 1 • SpaceX Crew-4 • Sojuz MS-22 • SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23 • SpaceX Crew-6 • Axiom Mission 2 • SpaceX Crew-7 • Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3)
Současné	SpaceX Crew-8 • Sojuz MS-25 • Boeing Crew Flight Test
Plánované	SpaceX Crew-9 • Sojuz MS-26 • Sojuz MS-27
Symbolem † je označena neúspěšná mise.