| SU-85 | |
|---|---|
 | |
| Typ vozidla | stíhač tanků |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Návrh | 1943 |
| Období výroby | srpen 1943 – září 1944 |
| Vyrobeno kusů | 2050 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 4–5 |
| Délka | 8,15 m |
| Šířka | 3 m |
| Výška | 2,50 m |
| Hmotnost | 29,6 tun |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 45 mm |
| Hlavní zbraň | 85mm kanón D-5T |
| Sekundární zbraně | ruční zbraně osádky |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | V–2 |
| Síla motoru | 500 hp (375 kW) |
| Odpružení | Christie |
| Max. rychlost | 55 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 17 hp/t |
| Dojezd | 400 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
SU-85 bylo sovětské samohybné dělo, které vzniklo jako reakce na nástup nové generace německých tanků během druhé světové války. Bylo postaveno na podvozku nejrozšířenějšího sovětského tanku T-34. Jeho dělo ráže 85 mm bylo vhodné pro boj s německými tanky Tiger I a Panther, avšak v boji s nepřátelskou pěchotou se neosvědčilo, protože nemělo kulometnou výzbroj. Oproti svým přímým konkurentům, kterými byly například stroje Hetzer nebo Stug III G, také vynikalo svou rychlostí. Od srpna 1943 do září 1944 bylo vyrobeno 2050 samohybných děl SU-85.
Samohybná děla SU-85 byla i ve výzbroji 1. čs. armádního sboru.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu SU-85 na Wikimedia Commons - Galerie SU-85 na Wikimedia Commons
- informace, fotografie a videa na Panzernetu
- Samohybná děla na podvozku tanku T-34 na Palba.cz
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/SU-85 |
