Sasko-altenburské vévodství

Sasko-altenburské vévodství Herzogtum Sachsen-Altenburg ←  1602–1672 1826–1918  → vlajka znak
Motto Heil unserm Herzog, heil
Geografie Sasko-altenburské vévodství kolem roku 1871
Hlavní město	Altenburg
Rozloha	1 324 km² (v roce 1910)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	216 128 (v roce 1910)
Národnostní složení	Němci
Jazyky	němčina
Náboženství	protestantské (státní), římskokatolické, ortodoxní, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská Německý spolek Německý spolek Severoněmecký spolek Severoněmecký spolek Německá říše Německá říše
Měna	sasko-altenburský tolar
Státní útvary a území
Předcházející Sasko-výmarské vévodství Následující Svobodný stát Sasko-Altenbursko

Sasko-altenburské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Altenburg) je německé historické území, jedno z tzv. saských ernestinských vévodství nacházejících se v dnešním Durynsku.

Vévodství má základy ve středověkém purkrabství v Altenburgu, které bylo v držení Wettinů v rámci míšeňského markrabství od roku 1243. Po rozdělení země v roce 1485 připadl Altenburg Arnoštu Saskému. Po oddělení Erfurtu v roce 1572 připadl Altenburg Sasko-výmarskému vévodství.

Vévodství v letech 1603–1672

Když v roce 1602 zemřel syn a nástupce Jana Viléma, Fridrich Vilém I., stal se sasko-výmarským vévodou jeho mladší bratr Jan II. Nejstarší syn Fridricha Viléma I., Jan Filip dostal jako vyrovnání nově vytvořené Sasko-altenburské vévodství. Jeho rodina vládla až do roku 1672, kdy ho získal Arnošt Sasko-Gothajský, který se oženil s dědičkou.

Vévodství v letech 1826–1918

Sasko-Altenbursko poté zůstalo součástí Sasko-gothajsko-altenburského vévodství až do jeho zániku v roce 1826, kdy byly Gotha a Altenburg rozděleny. Gotha byla připojena k vévodství Sasko-Coburg-Saalfeld, ale Saalfeld byl připojen k Sasko-meiningenskému vévodství (Coburg a Gotha byly spojeny do nově vzniklého vévodství Sasko-kobursko-gothajského). Altenburg připadl vévodovi Fridrichu III. Sasko-Hildburghausenskému. Ten se ale musel na oplátku vzdát svého vévodství také ve prospěch Saska-Meiningenska.

Tato rodina vládla vévodství až do konce monarchie v průběhu německé revoluce 1918-19. Nástupcem se stal Svobodný stát Sasko-Altenbursko, který byl začleněn do nového státu Durynsko v roce 1920.

Sasko-altenburská linie vymřela po smrti prince Jiřího Mořice v roce 1991.

Od 29. dubna 1831 platila ve vévodství ústava. Vévodství se v letech 1833-1834 připojilo jako suverénní stát k německé celní unii (1834-1919) a v roce 1867 k severoněmeckému spolku.

Nakonec se v roce 1871 stalo součástí Německé říše.

Sasko-altenburgští vévodové

Vévodové v letech 1603–1672

• 1603–1639 – Jan Filip, vévoda Sasko-Altenburský
• 1639–1669 – Fridrich Vilém II., vévoda Sasko-Altenburský
• 1669–1672 – Fridrich Vilém III., vévoda Sasko-Altenburský

Rodová line zanikla, vévodství zdědila rodová linie Sasko-Gotha, poté Sasko-Gotha-Altenburg.

Vévodové v letech 1826–1918

• 1826–1834 – Fridrich, vévoda Sasko-Altenburský (dříve vévoda Sasko-Hildburghausenský)
• 1834–1848 – Josef, vévoda Sasko-Altenburský
• 1848–1853 – Jiří, vévoda Sasko-Altenburský
• 1853–1908 – Arnošt I., vévoda Sasko-Altenburský
• 1908–1918 – Arnošt II., vévoda Sasko-Altenburský

Představitelé rodu po roce 1918

• 1918–1955 – Arnošt II., vévoda Sasko-Altenburský
• 1955–1991 – Jiří Mořic, korunní princ Sasko-Altenburský

V roce 1991 rodová linie Sasko-Altenburská vymřela.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-altenburské vévodství na Wikimedia Commons