Samota nebo venkovská samota (též jednota) obvykle označuje osamocené venkovské lidské obydlí tvořené jediným domem, výjimečně až dvěma nebo třemi obydlenými domky.[1] Samota může být také charakterizována nepřítomností dalšího stavení „na doslech" ani „na dohled" (podle terénu krajiny).[2] Samoty obvykle administrativně patří do obce, na jejímž území se nacházejí.
Polohu samoty mohou mít i solitérní venkovská sídla jako zámečky, hospodářské dvory a usedlosti, hájovny, myslivny, mlýny, hamry. Osamocená poloha těchto objektů byla volena pro účelovou činnost vázanou na zemědělskou kulturu (hájovny a myslivny na okraji lesů a obor), na zdroj energie (vodní a větrné mlýny, hamry), na zdroj příjmů (hospody u křižovatek) nebo z důvodu zvláštního společenského postavení vlastníka či obyvatele (reprezentativní sídlo).[2][1]
V kontextu středověkých sídel se seskupení dvou až tří usedlostí označuje sedliště.
Reference
- ↑ a b Kol. aut. 1978: Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970. I. díl/svazek 1. Praha. Federální statistický úřad, str. 32–33
- ↑ a b Kol. autorů: Principy a pravidla územního plánování Archivováno 24. 9. 2008 na Wayback Machine., část B.3.3.2.1 Venkovské obce – sídla; Ústav územního rozvoje
Související články
- Samota
- Výměnek
- Osada
- Na samotě u lesa (1976), film Jiřího Menzela
Externí odkazy
Slovníkové heslo samota ve Wikislovníku
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Samota_(místo) |
