| Sarah Childress Polková | |
|---|---|
 | |
| 12. první dáma USA | |
| V roli: 4. března 1845 – 3. března 1849 | |
| Předchůdkyně | Julia Gardiner Tylerová |
| Nástupkyně | Margaret Taylorová |
| Narození | 4. září 1803 Murfreesboro  Tennessee, USA |
| Úmrtí | 14. srpna 1891 (ve věku 87 let) Nashville |
| Místo pohřbení | Tennessee |
| Choť | James K. Polk |
| Sídlo | Nashville |
| Alma mater | Salem Female Academy |
| Zaměstnání | První dáma USA |
| Profese | politička |
| Náboženství | kalvínka |
| Commons | Sarah Childress Polk |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sarah Childress Polková (4. září 1803, Murfreesboro, Tennessee – 14. srpna 1891, Nashville, Tennessee) byla manželkou 11. prezidenta USA Jamese Polka a v letech 1845 až 1849 vykonávala funkci první dámy USA.
Narodila se do bohaté rodiny, otec byl majetný obchodník a otrokář, udržoval dobré politické kontakty. Jako dívce se jí dostalo dobrého vzdělání na Salem Female Academy v Severní Karolíně. V lednu 1824 se provdala za advokáta Jamese Polka. Nebrali se z lásky, neboť on potřeboval manželku, která by mu pomohla budovat jeho politickou kariéru, a ona chtěla muže, který by se angažoval v politice.
V roce 1838 se Polk stal guvernérem státu Tennessee, jeho žena mu koordinovala volební kampaň. Roku 1844 byl zvolen kandidátem na prezidenta za Demokratickou stranu, Sarah opět pracovala na kampani a studovala strategie soupeřů. Polk by pravděpodobně bez manželky neměl šanci, neboť měl chatrné zdraví. Přes mnohé výzvy odmítala vystupovat na předvolebních mítincích, protože věřila, že by jim to spíše škodilo.
V březnu 1845 je Polk jmenován prezidentem USA. Jeho choť mu pomáhala vyřizovat korespondenci a připravovala materiály na jednání kabinetu. Pořádání recepcí přenechala profesionálům. Její manžel neměl rád různé schůzky a jeho zdraví bylo také špatné, proto se místo něj Sarah setkávala s kongresmany a senátory. Polkovo prezidentství je proto považováno za nejúspěšněji vykonávaný úřad prezidenta v 19. století, neboť splnil všechny sliby, které slíbil v předvolebním boji (snížení cel, udržení nezávislosti ministerstva financí, připojil stát Kalifornie k Unii, vyřešil hraniční spory). Polk přes naléhání odmítl kvůli chatrnému zdraví kandidovat na druhé funkční období, spolu s manželkou se vrátil do Tennessee, kde po třech měsících zemřel. Manželství bylo bezdětné
Sarah Polková chtěla zachovat manželův odkaz dalších generacím, a proto z jejich domu vytvořila obytné muzeum.
Během americké občanská války ubránila majetek před konfiskací, sama sympatizovala s Jihem (měla otroky). Byla velmi bigotní a odmítala boj za ženská práva. Byla předchůdkyní moderních prvních dam 20. století.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sarah Childress Polková na Wikimedia Commons
Literatura
GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Předchůdkyně, s. 53–59.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sarah_Childress_Polková |
