 Schlegeliaceae | |
|---|---|
 Schlegelia parasitica | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | Schlegeliaceae (A.H.Gentry) Reveal, 1996 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schlegeliaceae je malá čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Zahrnuje 28 druhů ve 4 rodech a je rozšířena v tropické Americe. Zástupci této čeledi jsou dřeviny se vstřícnými listy, často rostoucí jako epifyty. Čeleď byla ustavena v roce 1996 a zahrnuje zástupce řazené v minulosti do čeledí sporýšovité a trubačovité.
Popis
Schlegeliaceae jsou keře, stromy a dřevnaté liány s jednoduchými vstřícnými listy. Nezřídka rostou jako epifyty. Listy jsou často tuhé, kožovité a kůra světlá. Květenství jsou úžlabní vrcholíky, laty nebo svazečky. Květy jsou pravidelné až souměrné. Kalich je zvonkovitý, pěticípý, uťatý nebo nepravidelně 3 až 4laločný. Koruna je trubkovitá, s pěticípým ústím. Tyčinky jsou 4. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů. Plody jsou dužnaté, bobulovité.[1][2][pozn. 1]
Rozšíření
Čeleď zahrnuje 28 druhů ve 4 rodech, z nichž 2 jsou monotypické. Největší rody jsou Schlegelia (15 druhů) a Gibsoniothamnus (11 druhů). Čeleď se vyskytuje v tropické Americe od Mexika po Kolumbii a Ekvádor a na Kubě.[2]
Ekologické interakce
Rod Gibsoniothamnus je opylován ptáky (kolibříky) a ptáci také šíří semena.[3]
Taxonomie
Druhy rodu Gibsoniothamnus byly zprvu řazeny do rodu Clerodendron v čeledi sporýšovité (Verbenaceae). V roce 1970 bylo zjištěno, že jsou příbuzné s rodem Schlegelia a byly přeřazeny do nového rodu Gibsoniothamnus. Rod Schlegelia byl považován za jakýsi přechod mezi čeleděmi trubačovité (Bignoniaceae) a krtičníkovité (Scrophulariaceae) a byl řazen většinou do čeledi trubačovité.[3]
Přehled rodů
Exarata, Gibsoniothamnus, Schlegelia, Synapsis[4]
Reference
- ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ a b BARRINGER, Kerry. Brittonia: A Revision of Gibsoniothamnus. New York: [s.n.], 2004.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
Poznámky
- ↑ Popis nemusí být úplný a možná nezahrnuje znaky všech zástupců čeledi
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schlegeliaceae na Wikimedia Commons 
Taxon Schlegeliaceae ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Schlegeliaceae |
