Secco (al secco ital. – „na sucho“) je způsob malby na suchou omítku. Jako podklad slouží hlazená omítka upravená přírodní kaolinovou hlinkou (bolus), na kterou jsou nanášeny temperové vaječné barvy smíšené se lněným olejem. Je méně trvanlivá než freska, ale její výhodou je možnost pracovat na větší ploše nebo za nepříznivých technických podmínek bez nebezpečí, že omítka zaschne.
Používala se zejména v antické, středověké a renesanční malbě. Touto technikou jsou zhotoveny např. románské malby v rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě.
V období baroka byl jako podklad pro šerosvitnou malbu užíván červenohnědý bolus.[1]
Reference
- ↑ Kubička R, Zelinger J, Výkladový slovník, Grada Publishing, 2004, s. 37
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu secco na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Al secco v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Artslexikon: al secco Archivováno 3. 9. 2014 na Wayback Machine.
- Ottův slovník naučný: bolus Archivováno 4. 4. 2014 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Secco |
