| Sedmnáct zastavení jara | |
|---|---|
| Původní název | Семнадцать мгновений весны |
| Žánry | televizní seriál podle románu mysteriózní televizní seriál válečný televizní seriál televizní drama špionážní televizní seriál detektivní seriál |
| Předloha | Sedmnáct zastavení jara |
| Scénář | Julian Semjonovič Semjonov |
| Režie | Taťjana Michajlovna Lioznovová |
| Hrají | Vjačeslav Vasiljevič Tichonov Leonid Sergejevič Broněvoj Jurij Iosifovič Vizbor Michail Arkaďjevič Žarkovskij Jevgenij Borisovič Kuzněcov Vasilij Semjonovič Lanovoj Nikolay Prokopovich Oleg Tabakov Sergey Golovanov Fritz Diez … více na Wikidatech |
| Země původu | Sovětský svaz Sovětský svaz |
| Jazyk | ruština |
| Počet dílů | 12 |
| Obvyklá délka | 840 min |
| Produkce a štáb | |
| Producent | Státní komise SSSR pro televizi a rádio |
| Kamera | Pjotr Jevgeňjevič Katajev |
| Hudba | Mikael Leonovič Tariverdijev |
| Produkční společnost | Gorkého filmové studio |
| Premiérové vysílání | |
| Stanice | Sovětská ústřední televize a První program Centrální televize |
| Vysíláno | 8. července 1973 – 24. srpna 1973 |
| Sedmnáct zastavení jara na ČSFD, Kinoboxu, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedmnáct zastavení jara (v ruském originále Семнадцать мгновений весны) je sovětský televizní seriál prvně vysílaný v roce 1973. Vznikl na motivy knižní série Juliana Semjonova, která začala vycházet v roce 1970.
Seriál pojednává o tajném agentovi sovětské zpravodajské služby Maximu Isajevovi, který jakožto Otto von Stierlitz pracoval za druhé světové války v nacistickém Německu. Seriál má, navzdory názvu, dvanáct dílů, vysílány byly od 11. do 24. srpna 1973. Režírovala ho Taťjana Lioznova a hlavní roli hrál Vjačeslav Tichonov. Semjonovovy knihy i seriál byly inspirovány skutečnými událostmi. Všechny postavy, s nimiž Stierlitz v seriálu přijde do styku, byly reálnými historickými osobnostmi, Hitlera ztvárnil Fritz Diez.[1]
Předobrazem hlavní postavy seriálu i Semjonovových knih byl Anatolij Gurevič, sovětský agent, člen proslulé "Rudé kapely", tedy špionážní sítě KGB působící během druhé světové války v Belgii, Francii, Nizozemsku a Německu. Gurevič se po válce stal obětí stalinských represí, byl odsouzen k 20 letům, za údajnou vlastizradu. Rehabilitován byl roku 1991.[2]
Roku 2009 byl seriál kolorován a takto nově uveden na obrazovky, což vzbudilo kontroverze.[2]
Specifikace zpravodajské služby
Hlavní hrdina příběhu, plukovník Maxim Isajev, je v populární a filmové literatuře běžně zmiňován jako „tajný agent KGB“. V samotném seriálu se taková explicitní formulace ale neobjevuje. Navíc je to údaj historicky zcestný. Výbor státní bezpečnosti (KGB) vznikl teprve v roce 1954.
Reference
- ↑ Sedmnáct zastavení jara (1973) | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b BEZR, Ondřej. Ruská televize „zprznila“ slavný seriál, komunisté žádají miliardové odškodné. iDNES.cz [online]. 2009-05-06 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sedmnáct_zastavení_jara |
