Skupina serpentinu je skupina horninotvorných hydratovaných Fe-Mg fylosilikátových minerálů krystalizujících v monoklinické nebo rombické soustavě. Patří sem především antigorit, chryzotil a lizardit, skupinu ale celkově tvoří přes 20 minerálů. Vznikají alterací bazických a ultrabazických hornin, tzv. serpentinizací. Jde o hydrotermální proces, při kterém se na hořčík bohaté silikáty, hlavně olivín a Mg-pyroxeny, mění na serpentinové minerály. Obecný vzorec těchto minerálů je (Mg, Fe)3Si2O5(OH)4; kromě zmíněných prvků obsahují i Cr, Mn, Co a Ni.
Označení serpentin pochází z latinského označení serpens — had.[1]
Antigorit vzniká při metamorfóze za vyšších teplot, až okolo 600 °C, v hloubkách až do 60 m. Naopak lizardit a chryzotil většinou při teplotách pod 400 °C. Chrysotil není na rozdíl od lizarditu a antigoritu stabilní. Tyto minerály vytvářejí horninu serpentinit.
Minerály této skupiny jsou obyčejně tmavozelené nebo žlutozelené až šedé barvy, což závisí zejména na obsahu Fe3+ a Fe2+, případně od příměsi Ni. Mají mastný nebo hedvábný lesk a mírně na dotek mají zdánlivě namydlený povrch.[2] Jejich tvrdost v Mohsově stupnici kolísá od 2,5 do 3; hustota se pohybuje kolem 2550 kg/m3.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skupina serpentínu na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Serpentin, Bolšaja sovětskaja enciklopedia [online]. bse.sci-lib.com [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Licker, MD (Editor), 2003, McGraw-Hill dictionary of geology and mineralogy. 2nd. ed. McGraw-Hill, New York, s. 333
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu skupina serpentinu na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Serpentin |
