Seznam hlav ruského státu

Toto je seznam hlav ruského státu.

Dynastie Rurikovců – knížata Kyjevské Rusi

Po roce 1157 došlo k rozpadu Kyjevské Rusi na menší samostatná knížectví, mezi nimiž přední postavení zaujímalo Knížectví suzdalské (později rostovsko-suzdalské a vladimirsko-suzdalské), kam přenesl své sídlo kníže Jurij Dolgorukij. Kníže Andrej Bogoljubskij následně přesídlil do Vladimiru.

Veliká knížata vladimirská (dříve rostovsko-suzdalská nebo vladimirsko-suzdalská)

Jurij I. Dolgorukij (1125–1157), též kníže kyjevský
Andrej Bogoljubskij (1157–1174)
Michail Vsevolodovič (1174–1176)
Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212)
Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216)
Konstantin Vsevolodovič (1216–1218)
Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238)
Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246), též perejaslavsko-zalesský, novgorodský a kyjevský kníže
Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248)
Michail Jaroslavič zvaný Chorobrit (1248)
Andrej Jaroslavič (1249–1252)
Alexandr Něvský (1252–1263), též novgorodský kníže
Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272), též tverský kníže
Vasilij Jaroslavič (1272–1276), též kostromský kníže
Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281), též perejaslavsko-zalesský kníže
Andrej Alexandrovič (1281–1283), též goroděcký kníže
Dmitrij Alexandrovič (1283–1294), též perejaslavsko-zalesský kníže
Andrej Alexandrovič (1283–1304), též goroděcký kníže
Michail Jaroslavič (1304–1318), též tverský kníže
Jurij III. Daniilovič (1318–1322, též moskevský kníže
Dmitrij Michajlovič (1322–1326), též tverský kníže
Alexandr Michajlovič (1326–1327), též tverský kníže
Ivan I. Kalita (1328–1341), též moskevský kníže
Alexandr Vasiljevič (1328–1331), též suzdalský kníže
Semjon Hrdý (1341–1353), též moskevský kníže
Ivan II. Ivanovič (1353–1359), též moskevský kníže
Dmitrij Donský (1359–1389), též (veliký) moskevský kníže

Knížata moskevská

Daniil Alexandrovič (1276–1303)
Jurij III. Daniilovič (1303–1325)
Ivan I. Kalita (1325–1341)
Semjon Hrdý (1341–1353)
Ivan II. Ivanovič (1353–1359)
Dimitrij Ivanovič Donský (1359–1389)
Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425)
Vasilij II. Vasiljevič Temný (1425–1462)
Ivan III. Vasiljevič Veliký (1462–1505)
Vasilij III. Ivanovič (1505–1533)
Jelena Glinská (1533–1538), kněžna regentka
Ivan IV. Hrozný (1533–1547) v roce 1547 se prohlásil carem

Ruští carové

Ivan IV. začal namísto původního označení veliký kníže moskevský a vší Rusi užívat od roku 1547 titulu car.

Jméno	Obrázek	Období vlády	Život	Rodiče	Poznámky
Rurikovci (1547–1598)
Ivan IV. Hrozný		1547–1584	1533–1584	Vasilij III. Jelena Glinská	v roce 1547 se prohlásil carem
Fjodor I.		1584–1598	1557–1598	Ivan IV. Hrozný Anastázie Romanovna
Godunovci (1598–1605)
Boris Godunov		1598–1605	1552–1605	Fjodor Ivanovič Godunov ?
Fjodor II.		1605	1589–1605	Boris Godunov Marie Skuratovová	svržen Lžidmitrijem
uzurpátor
Lžidimitrij I. (Jurij Bogdanovič Otrepjev)		1605–1606	1580–1606	Bogdan Otrepjev ?	falešný car Dimitrij I.
Šujští Rurikovci (1606–1610)
Vasilij IV.		1606–1610	1552–1612	Ivan Andrejevič Šujskij Anna Fjodorovna
Interregnum Interregnum v letech 1610 až 1612. Trůn si nárokoval polský král Vladislav IV.
Romanovci (1613–1721)
jméno	obrázek	období vlády	život	rodiče	poznámky
Michail I. Fjodorovič		1613–1645	1596–1645	Fjodor Nikitič Romanov Xenie Ivanovna Šestovová
Alexej I. Michajlovič		1645–1676	1629–1676	Michail I. Fjodorovič Jevdokija Strešněvová
Fjodor III. Alexejevič		1676–1682	1661–1682	Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská
Ivan V.		1682–1696	1666–1696	Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská	vládl (nominálně) společně s bratrem Petrem, de fakto až od r. 1689
Petr I. Veliký		1682–1721	1672–1725	Alexej I. Michajlovič Natálie Naryškinová	vládl společně s bratrem Ivanem (vlastně místo něj), de fakto až od r. 1689; od r. 1721 imperátor

Imperátoři

Jméno	Obrázek	Období vlády	Život	Rodiče	Poznámky
Romanovci (1721–1725)
Petr I. Veliký		1721–1725	1672–1725	Alexej I. Michajlovič Natálie Naryškinová	syn Alexej Petrovič
Skawrońští (1725–1727)
Kateřina I. Alexejevna		1725–1727	1684–1727	Samuel Skawroński ?	žena Petra Velikého
Romanovci (1727–1740)
Petr II.		1727–1730	1715–1730	Alexej Petrovič Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská	vnuk Petra Velikého
Anna Ivanovna		1730–1740	1693–1740	Ivan V. Praskovja Fjodorovna Saltykovová
Welfové (1740–1741)
Ivan VI.		1740–1741	1740–1764	Antonín Oldřich Brunšvický Anna Leopoldovna	pravnuk Ivana V.
Romanovci (1741–1762)
Alžběta Petrovna		1741–1762	1709–1762	Petr I. Veliký Kateřina I. Alexejevna
Romanovsko-holštýnsko-gottorpská dynastie (1762)
jméno	obrázek	období vlády	život	rodiče	poznámky
Petr III.		5. ledna – 9. července 1762	1728–1762	Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský Anna Petrovna	synovec carevny Alžběty I., sesazen svou manželkou, zavražděn
Askánci (1762–1796)
Kateřina II. Veliká		1762–1796	1729–1796	Kristián August Anhaltsko-Zerbstský Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská	manželka cara Petra III.
Romanovsko-holštýnsko-gottorpská dynastie (1796–1917)
Pavel I.		1796–1801	1754–1801	Petr III. Ruský Kateřina II. Veliká	přes svou matku byl potomkem Rurikovců^[zdroj⁠?]
Alexandr I.		1801–1825	1777–1825	Pavel I. Ruský Sofie Dorota Württemberská	také král polský (1815), velkokníže finský (1809)
Mikuláš I.		1825–1855	1796–1855	Pavel I. Ruský Sofie Dorota Württemberská	také král polský, velkokníže finský
Alexandr II.		1855–1881	1818–1881	Mikuláš I. Pavlovič Šarlota Pruská	také velkokníže finský
Alexandr III.		1881–1894	1845–1894	Alexandr II. Nikolajevič Marie Alexandrovna	také velkokníže finský
Mikuláš II.		1894 – 15. března 1917	1868–1918	Alexandr III. Alexandrovič Marie Fjodorovna	abdikoval, také velkokníže finský
Michal II.		15. března – 16. března 1917	1878–1918	Alexandr III. Alexandrovič Marie Fjodorovna	odmítl být hlavou státu