Seznam vítězek ženské dvouhry na Australian Open

Vítězky ženské dvouhry
na Australian Open
Daphne Akhurst Memorial Cup
ausopen.com
Grand SlamAustralian Open
MístoMelbourne, Austrálie Austrálie
AreálMelbourne Park
OrganizátorTennis Australia / ITF
Povrchtráva / venku (1922–1987)
tvrdý / venku (1988–)
Odměna3 150 000 AU$ (2024)
TrofejDaphne Akhurst Memorial Cup
Nejvyšší počet titulů
amatérské éry7 – Margaret Courtová
mezi amatéry v řadě7 – Margaret Courtová
otevřené éry7 – Serena Williamsová
otevřené éry v řadě3 – Margaret Courtová
      Evonne Goolagongová
      Steffi Grafová
      Martina Hingisová
      Monika Selešová
Současná vítězka
Aryna Sabalenková
(druhý titul)
předávající trofeje: Evonne Goolagongová

Seznam vítězek ženské dvouhry na Australian Open uvádí přehled šampionek ženské singlové soutěže na tenisovém turnaji Australian Open.[1]

Australian Open je tenisový Grand Slam, každoročně hraný ve druhé polovině ledna jako úvodní část čtyřdílné grandslamové kategorie. Do roku 1987 probíhal na trávě. S přesunem z Kooyong Lawn Tennis Clubu do Melbourne Parku se začal odehrávat na tvrdém povrchu. Australský grandslam byl založen v roce 1905. Premiérový ročník ženské dvouhry se uskutečnil roku 1922 spolu se zahájením soutěží ženské a smíšené čtyřhry.

Nejvyšší počet jedenácti titulů vyhrála Australanka Margaret Courtová, z toho čtyři v rámci open éry od roku 1969. Rekordních sedm trofejí v otevřené éře vybojovala Američanka Serena Williamsová. Ziskem prvního ze tří titulů v roce 1997 se Švýcarka Martina Hingisová stala v 16 letech a 117 dnech věku nejmladším vítězem v historii dvouhry grandslamu bez rozdílu pohlaví.

Historie

Australian Open se v minulosti odehrával napříč australským kontinentem, když se dějišty staly Perth, Brisbane, Adelaide, Sydney a Melbourne. Místa konání se velmi často střídala, než v roce 1972 grandslam trvale zakotvil v melbournském Kooyong Lawn Tennis Clubu. Odtud se roku 1988 přestěhoval do nově postaveného Flinders Parku, později přejmenovaného na Melbourne Park.[2]

Li Na, čínská vítězka z roku 2014

Opakovaně se měnilo také datum konání turnaje. Z lednového termínu byl v roce 1971 přesunut na březen pro vyhovění požadavkům vlastníků okruhu World Championship Tennis (WCT) a americké tenisové ligy (National Tennis League), kteří před březnem neumožnili smluvně vázaným hráčům startovat v Austrálii.[3] Již od následujícího ročníku 1972 však turnaj začínal opět v prosinci předcházejícího roku, aby se vyhnul zákazu Mezinárodní tenisové federace (ILTF) ke startu hráčů z okruhu WCT na turnajích ILTF v první polovině roku. Spor dvou okruhů byl zažehnán a od sezóny 1973 připadla turnajům ILTF v kalendáři druhá polovina roku. Snaha přimět k účasti více předních tenistů a tím zvýšit atraktivitu vedla po lednu 1977 k posunuti konání o několik dní dříve, aby turnaj končil již v prosinci a rozhodovalo se na něm o kalendářním grandslamu. Proto byly roku 1977 odehrány dva ročníky. Již v roce 1978 se však termín vrátil na přelom Nového roku i v důsledku neochoty tenistů hrát přímo během Vánoc.[4] V roce 1985 padlo rozhodnutí k trvalému přesunu do druhé poloviny ledna, což způsobilo, že se ročník 1986 již neodehrál a turnaj v novém termínu následoval v lednu 1987.[5][6]

Od počátku ženské dvouhry v roce 1922 měla soutěž charakter vyřazovacího formátu a zápasy probíhaly na dva vítězné sety. V roce 1971 byl do dvou úvodních setů zaveden 7bodový tiebreak. V závěrečné sadě o vítězce dále rozhodoval rozdíl dvou gemů. Výjimkou se stalo období 19801982, v němž byla zkrácená hra uplatněna i ve třetím setu.[7] V sezóně 2019 byl do závěrečné sady zaveden 10bodový supertiebreak.[8]

V letech 1922–1987 se hrálo na trávě. Přesun do Flinders Parku v roce 1988 znamenal přechod na tvrdý povrch.[2][9][10] Žádná z hráček nevyhrála soutěž na trávě a zároveň i tvrdém povrchu. Pouze Serena Williamsová triumfovala na dvou typech tvrdého povrchu. První tři trofeje získala na původním Rebound Ace a další čtyři na Plexicushionu, jenž byl v areálu položen mezi lety 2008–2019. V roce 2020 byl instalován povrch GreenSet.[11]

Sedminásobná vítězka Serena Williamsová

Vítězka získává pohár Daphne Akhurst Memorial Cup (Pamětní pohár Daphne Akhurstové), pojmenovaný po pětinásobné australské šampionce Daphne Akhurstové z úvodní dekády soutěže. Poprvé byl vítězce předán v roce 1934. Tenistka do vlastnictví obdrží zmenšenou repliku.[12] Odměna šampionky v roce 2010 činila 2 100 tisíc australských dolarů,[13] roku 2020 dosáhla již částky 4 120 tisíc australských dolarů.[14]

Nejvyšší celkový počet jedenácti titulů vyhrála Australanka Margaret Courtová, z toho rekordních sedm v amatérské éře a čtyři v rámci open éry od roku 1969. Mezi lety 1960–1966 získala jako jediná šampionka sedm titulů v řadě.[15] Rekordních sedm trofejí v otevřené éře vybojovala Američanka Serena Williamsová.[15] Třikrát za sebou v tomto období vyhrály Margaret Courtová (1969–1971), Evonne Goolagongová (1974–1976), Steffi Grafová (1988–1990), Monika Selešová (1991–1993) a Martina Hingisová (1997–1999).[15]

Nejmladší šampionkou se roku 1997 v 16 letech a 117 dnech věku stala Švýcarka Martina Hingisová, čímž vytvořila historický rekord nejmladšího vítěze grandslamové dvouhry.[16][17] Již na Australian Open 1995 se stala ve věku 14 let a 3 měsíců nejmladším tenistou, jenž vyhrál singlový zápas na Grand Slamu.[18] Naopak nejstarší držitelkou trofeje byla v 35 letech a 8 měsících Australanka Thelma Longová při zisku poháru roku 1954.[19]

V závěru finále 1965 skrečovala duel s Margaret Smithovou Brazilka Maria Buenová pro silné křeče v dolních končetinách a bolest levého kolena, která se v průběhu turnaje zvyšovala.[20][21] Následující ročník 1966 Smithová vyhrála sedmý titul bez odehraného finále, když Američanka Nancy Richeyová po semifinálovém vítězství nad 18letou Melvilleovou nebyla schopna nastoupit pro zraněné levé koleno.[21] V sezóně 1967 již Richeyová finále vyhrála nad Australankou Lesley Turnerovou. Na Australian Open 2006 získala trofej Francouzka Amélie Mauresmová poté, co její tři soupeřky skrečovaly utkání. Nejdříve ve třetím kole Michaëlla Krajiceková pro přehřátí, v rozhodující sadě semifinále pak druhá nasazená Kim Clijstersová pro výron hlezna a ve druhém setu finále Justine Henin-Hardenneová pro žaludeční křeče.[22]

Přehled finále

Amatérská éra (1922–1968)
Rok vítězka poražená finalistka výsledek
1922  Margaret Molesworthová (AUS)  Esna Boydová (AUS) 6–3, 10–8
1923  Margaret Molesworthová (AUS)  Esna Boydová (AUS) 6–1, 7–5
1924  Sylvia Lance Harperová (AUS)  Esna Boydová (AUS) 6–3, 3–6, 8–6
1925  Daphne Akhurstová (AUS)  Esna Boydová (AUS) 1–6, 8–6, 6–4
1926  Daphne Akhurstová (AUS)  Esna Boydová (AUS) 6–1, 6–3
1927  Esna Boydová (AUS)  Sylvia Lance Harperová (AUS) 10–8, 2–6, 7–5
1928  Daphne Akhurstová (AUS)  Esna Boydová (AUS) 7–5, 6–2
1929  Daphne Akhurstová (AUS)  Louise Bickertonová (AUS) 6–1, 5–7, 6–2
1930  Daphne Akhurstová (AUS)  Sylvia Lance Harperová (AUS) 10–8, 2–6, 7–5
1931  Coral McInnes Buttsworthová (AUS)  Marjorie Cox Crawfordová (AUS) 1–6, 6–3, 6–4
1932  Coral McInnes Buttsworthová (AUS)  Kathrine Le Mesurierová (AUS) 9–7, 6–4
1933  Joan Hartiganová (AUS)  Coral McInnes Buttsworthová (AUS) 6–4, 6–3
1934  Joan Hartiganová (AUS)  Margaret Molesworthová (AUS) 6–1, 6–4
1935  Dorothy Round Littleová (GBR)  Nancy Lyleová (GBR) 6–1, 1–6, 6–3
1936  Joan Hartiganová (AUS)  Nancye Wynneová (AUS) 6–4, 6–4
1937  Nancye Wynneová (AUS)  Emily Hood Westacottová (AUS) 6–3, 5–7, 6–4
1938  Dorothy Bundyová (USA)  Dorothy Stevensonová (AUS) 6–3, 6–2
1939  Emily Hood Westacottová (AUS)  Nell Hallová Hopmanová (AUS) 6–1, 6–2
1940  Nancye Wynneová (AUS)  Thelma Longová (AUS) 5–7, 6–4, 6–0
1941 nehráno[p 1]
1942
1943
1944
1945
1946  Nancye Wynneová (AUS)  Joyce Fitchová (AUS) 6–4, 6–4
1947  Nancye Wynneová (AUS)  Nell Hallová Hopmanová (AUS) 6–3, 6–2
1948  Nancye Wynneová (AUS)  Marie Toomeyová (AUS) 6–3, 6–1
1949  Doris Hartová (USA)  Nancye Wynneová (AUS) 6–3, 6–4
1950  Louise Broughová (USA)  Doris Hartová (USA) 6–4, 3–6, 6–4
1951  Nancye Wynneová (AUS)  Thelma Longová (AUS) 6–1, 7–5
1952  Thelma Longová (AUS)  Helen Angwinová (AUS) 6–2, 6–3
1953  Maureen Connollyová (USA)  Julia Sampsonová (USA) 6–3, 6–2
1954  Thelma Longová (AUS)  Jenny Staleyová (AUS) 6–3, 6–4
1955  Beryl Penroseová (AUS)  Thelma Longová (AUS) 6–4, 6–3
1956  Mary Carterová (AUS)  Thelma Longová (AUS) 3–6, 6–2, 9–7
1957  Shirley Fryová (USA)  Althea Gibsonová (USA) 6–3, 6–4
1958  Angela Mortimerová (GBR)  Lorraine Coghlanová (AUS) 6–3, 6–4
1959  Mary Carterová (AUS)  Renee Schuurmanová (JAR) 6–2, 6–3
1960  Margaret Smithová (AUS)  Jan Lehaneová (AUS) 7–5, 6–2
1961  Margaret Smithová (AUS)  Jan Lehaneová (AUS) 6–1, 6–4
1962  Margaret Smithová (AUS)  Jan Lehaneová (AUS) 6–0, 6–2
1963  Margaret Smithová (AUS)  Jan Lehaneová (AUS) 6–2, 6–2
1964  Margaret Smithová (AUS)  Lesley Turnerová (AUS) 6–3, 6–2
1965  Margaret Smithová (AUS)  Maria Buenová (BRA) 5–7, 6–4, 5–2skreč
1966  Margaret Smithová (AUS)  Nancy Richeyová (USA) bez boje
1967  Nancy Richeyová (USA)  Lesley Turnerová (AUS) 6–1, 6–4
1968  Billie Jean Kingová (USA)  Margaret Smithová (AUS) 6–1, 6–2
Otevřená éra (od 1969)[p 2]
Rok vítězka poražená finalistka výsledek
1969  Margaret Smith Courtová (AUS)  Billie Jean Kingová (USA) 6–4, 6–1
1970  Margaret Smith Courtová (AUS)  Kerry Melvilleová (AUS) 6–1, 6–3
1971  Margaret Smith Courtová (AUS)  Evonne Goolagongová (AUS) 2–6, 7–6(7–0), 7–5
1972  Virginia Wadeová (GBR)  Evonne Goolagongová (AUS) 6–4, 6–4
1973  Margaret Smith Courtová (AUS)  Evonne Goolagongová (AUS) 6–4, 7–5
1974  Evonne Goolagongová (AUS)  Chris Evertová (AUS) 7–6(7–5), 4–6, 6–0
1975  Evonne Goolagongová (AUS)  Martina Navrátilová (TCH) 6–3, 6–2
1976  Evonne Goolagongová (AUS)  Renáta Tomanová (TCH) 6–2, 6–2
1977(I)[p 3]  Kerry Ann Reidová (AUS)  Dianne Balestratová (AUS) 7–5, 6–2
1977(XII)[p 3]  Evonne Goolagongová (AUS)  Helen Gourlay Cawleyová (AUS) 6–3, 6–0
1978  Chris O'Neilová (AUS)  Betsy Nagelsenová (USA) 6–3, 7–6(7–3)
1979  Barbara Jordanová (USA)  Sharon Walshová (USA) 6–3, 6–3
1980  Hana Mandlíková (TCH)  Wendy Turnbullová (AUS) 6–0, 7–5
1981  Martina Navrátilová (USA)  Chris Evertová (USA) 6–7(7–4), 6–4, 7–5
1982  Chris Evertová (USA)  Martina Navrátilová (USA) 6–3, 2–6, 6–3
1983  Martina Navrátilová (USA)  Kathy Jordanová (USA) 6–2, 7–6(7–5)
1984  Chris Evertová (USA)  Helena Suková (TCH) 6–7(4–7), 6–1, 6–3
1985  Martina Navrátilová (USA)  Chris Evertová (USA) 6–2, 4–6, 6–2
1986 nehráno[p 4]
1987  Hana Mandlíková (TCH)  Martina Navrátilová (USA) 7–5, 7–6(7–1)
1988  Steffi Grafová (FRG)  Chris Evertová (USA) 6–1, 7–6(7–3)
1989  Steffi Grafová (FRG)  Helena Suková (TCH) 6–4, 6–4
1990  Steffi Grafová (FRG)  Mary Joe Fernandezová (USA) 6–3, 6–4
1991  Monika Selešová (YUG)  Jana Novotná (TCH) 5–7, 6–3, 6–1
1992  Monika Selešová (YUG)  Mary Joe Fernandezová (USA) 6–2, 6–3
1993  Monika Selešová (YUG)  Steffi Grafová (GER) 4–6, 6–3, 6–2
1994  Steffi Grafová (GER)  Arantxa Sánchez Vicariová (ESP) 6–0, 6–2
1995  Mary Pierceová (FRA)  Arantxa Sánchez Vicariová (ESP) 6–3, 6–2
1996  Monika Selešová (USA)  Anke Huberová (GER) 6–4, 6–1
1997  Martina Hingisová (SUI)  Mary Pierceová (FRA) 6–2, 6–2
1998  Martina Hingisová (SUI)  Conchita Martínezová (ESP) 6–3, 6–3
1999  Martina Hingisová (SUI)  Amélie Mauresmová (FRA) 6–2, 6–3
2000  Lindsay Davenportová (USA)  Martina Hingisová (SUI) 6–1, 7–5
2001  Jennifer Capriatiová (USA)  Martina Hingisová (SUI) 6–4, 6–3
2002  Jennifer Capriatiová (USA)  Martina Hingisová (SUI) 4–6, 7–6(9–7), 6–2
2003  Serena Williamsová (USA)  Venus Williamsová (USA) 7–6(7–4), 3–6, 6–4
2004  Justine Henin-Hardenneová (BEL)  Kim Clijstersová (BEL) 6–3, 4–6, 6–3
2005  Serena Williamsová (USA)  Lindsay Davenportová (USA) 2–6, 6–3, 6–0
2006  Amélie Mauresmová (FRA)  Justine Henin-Hardenneová (BEL) 6–1, 2–0skreč
2007  Serena Williamsová (USA)  Maria Šarapovová (RUS) 6–1, 6–2
2008  Maria Šarapovová (RUS)  Ana Ivanovićová (SRB) 7–5, 6–3
2009  Serena Williamsová (USA)  Dinara Safinová (RUS) 6–0, 6–3
2010  Serena Williamsová (USA)  Justine Heninová (BEL) 6–3, 3–6, 6–2
2011  Kim Clijstersová (BEL)  Li Na (CHN) 3–6, 6–3, 6–3
2012  Viktoria Azarenková (BLR)  Maria Šarapovová (RUS) 6–3, 6–0
2013  Viktoria Azarenková (BLR)  Li Na (CHN) 4–6, 6–4, 6–3
2014  Li Na (CHN)  Dominika Cibulková (SVK) 7–6(7–3), 6–0
2015  Serena Williamsová (USA)  Maria Šarapovová (RUS) 6–3, 7–6(7–5)
2016  Angelique Kerberová (GER)  Serena Williamsová (USA) 6–4, 3–6, 6–4
2017  Serena Williamsová (USA)  Venus Williamsová (USA) 6–4, 6–4
2018  Caroline Wozniacká (DEN)  Simona Halepová (ROU) 7–6(7–2), 3–6, 6–4
2019  Naomi Ósakaová (JPN)  Petra Kvitová (CZE) 7–6(7–2), 5–7, 6–4
2020  Sofia Keninová (USA)  Garbiñe Muguruzaová (ESP) 4–6, 6–2, 6–2
2021  Naomi Ósakaová (JPN)  Jennifer Bradyová (USA) 6–4, 6–3
2022  Ashleigh Bartyová (AUS)  Danielle Collinsová (USA) 6–3, 7–6(7–2)
2023  [p 5]Aryna Sabalenková  Jelena Rybakinová (KAZ) 4–6, 6–3, 6–4
2024  [p 5]Aryna Sabalenková  Čeng Čchin-wen (CHN) 6–3, 6–2

Statistiky

Vícenásobné vítězky

Poř. tenistka tituly
první poslední celkem
1.  Margaret Courtová (AUS) 1960 1973 11
2.  Serena Williamsová (USA) 2003 2017 7
3.  Nancye Wynneová (AUS) 1937 1951 6
4.  Daphne Akhurstová (AUS) 1925 1930 5
5.  Steffi Grafová (GER) 1988 1994 4
/ Monika Selešová (YUG/USA) 1991 1996 4
 Evonne Goolagongová (AUS) 1974 1977 4
8.  Joan Hartiganová (AUS) 1933 1936 3
 Martina Navrátilová (USA) 1981 1985 3
 Martina Hingisová (SUI) 1997 1999 3
11.  Margaret Molesworthová (AUS) 1922 1923 2
 Coral McInnes Buttsworth (AUS) 1931 1932 2
 Thelma Longová (AUS) 1952 1954 2
 Mary Carterová (AUS) 1956 1959 2
 Chris Evertová (USA) 1982 1984 2
 Jennifer Capriatiová (USA) 2001 2002 2
 Viktoria Azarenková (BLR) 2012 2013 2
 Naomi Ósakaová (JPN) 2019 2021 2
 [p 5]Aryna Sabalenková 2023 2024 2

Tituly podle států

Poř. stát tituly
první poslední celkem
1. Austrálie Austrálie Margaret Molesworthová 1922 Ashleigh Bartyová 2022 44
2. USA USA Dorothy Bundyová 1938 Sofia Keninová 2020 25
3. Německo Německo Steffi Grafová 1988 Angelique Kerberová 2016 5
4. Švýcarsko Švýcarsko Martina Hingisová 1997 Martina Hingisová 1999 3
Spojené království Spojené království Dorothy Round Littleová 1935 Virginia Wadeová 1972 3
Jugoslávie Jugoslávie Monika Selešová 1991 Monika Selešová 1993 3
7. Československo Československo Hana Mandlíková 1980 Hana Mandlíková 1987 2
Francie Francie Mary Pierceová 1995 Amélie Mauresmová 2006 2
Belgie Belgie Justine Henin-Hardenneová 2004 Kim Clijstersová 2011 2
Bělorusko Bělorusko[p 6] Viktoria Azarenková 2012 Viktoria Azarenková 2013 2
Japonsko Japonsko Naomi Ósakaová 2019 Naomi Ósakaová 2021 2
12. Rusko Rusko Maria Šarapovová 2008 1
Čína Čína Li Na 2014 1
Dánsko Dánsko Caroline Wozniacká 2018 1

Nejvíce titulů v řadě

Poř. tenistka tituly
první poslední celkem
1.  Margaret Courtová (AUS) 1960 1966 7
2.  Nancye Wynneová (AUS) 1940 1948 4
3.  Daphne Akhurstová (AUS) 1928 1930 3
 Margaret Courtová (AUS) 1969 1971 3
 Evonne Goolagongová (AUS) 1974 1976 3
 Steffi Grafová (GER) 1988 1990 3
 Monika Selešová (YUG) 1991 1993 3
 Martina Hingisová (SUI) 1997 1999 3

Odkazy

Poznámky

  1. Nehráno pro druhou světovou válku.[15]
  2. Turnaj otevřen profesionálním tenistům.
  3. a b V roce 1977 proběhly dva ročníky Australian Open v důsledku termínové změny v kalendáři okruhu. Poprvé se grandslam konal v lednu a podruhé v prosinci 1977.[4]
  4. Nehráno pro přeložení grandslamu z prosince na leden. Odehrán tak byl Australian Open 1985 na přelomu listopadu a prosince a následně až lednový Australian Open 1987.[5][23]
  5. a b c V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března 2022 rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska; včetně roku 2023.[24]
  6. Tituly Aryny Sabalenkové z let 2023 a 2024 nebyly Bělorusku nezapočítány pro neutralizovaný start ruských a běloruských tenistů v ročníku.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of Australian Open women's singles champions na anglické Wikipedii a Mistrzynie Australian Open w grze pojedynczej na polské Wikipedii.

  1. COLLINS, Bud. The Bud Collins History of Tennis. 2nd. vyd. [New York]: New Chapter Press, 2010. ISBN 978-0942257700. S. 372–374. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. a b FOENANDER, Tristan. History of the Australian Open – the Grand Slam of Asia/Pacific [online]. IBM, Tennis Australia [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-25. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. National Library of Australia. Dunlop offers $125,000 for tennis open.. The Canberra Times. 7-04-1970, s. 20. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. a b 1977 Grand Slam calendar [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-10. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. a b 1986 Grand Slam calendar [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-10. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. Australian Open – History – Year-by-year [online]. IBM, Tennis Australia [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-03. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. Roddick survives 83-game epic [online]. 2003-01-22 [cit. 2009-07-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. Australian Open: Final-set tie-breaks to be used in 2019 [online]. 21-12-2018. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. SCHLINK, Leo. Plexicushion replaces Rebound Ace at Australian Open [online]. 2008-01-14 [cit. 2009-07-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. BEVAN, Chris. On-court blues for Aussie tennis? [online]. BBC Sport, 2008-01-11 [cit. 2009-07-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  11. ILANBEY, Sumeyya. New courts rolled out ahead of major tennis tournaments [online]. The Age, 2019-07-26 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. JONES, Cathy. Daphne Akhurst Australian Tennis Champion [online]. Strathfield Scene, March 2006 [cit. 2010-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-05. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. Australian Open – Prize Money [online]. IBM, Tennis Australia [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-29. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  14. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Preview: Australian Open ženy. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-17 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  15. a b c d Grand Slam Tournaments – Australian Open [online]. United States Tennis Association [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  16. 1997 | The youngest Grand Slam winner [online]. MELBOURNE, Australia: Tennis Australia [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  17. KAPETANAKIS, Arthur. 50 for 50: Martina Hingis, 1997 women's singles champion [online]. United, 2018-04-17 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  18. CRAINE, Anthony G. Martina Hingis [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Thelma (Coyne) Long. Hall of Fame [online]. Tennis Australia, 2003-02-09 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  20. More triumph and darkness [online]. Maria Esther Bueno [/www.mariabueno.org] [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. a b Miss Richey Gains Australian Net Final, Then Withdraws Because of Injury; MISS SMITH TAKES TITLE BY DEFAULT Miss Richey's Knee Injury Forces Her Out After Victory in Semi-Finals. S. 48. www.nytimes.com [online]. The New York Times, 1966-01-31 [cit. 2020-02-11]. S. 48. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Associated Press. Henin-Hardenne retires; Mauresmo wins first Slam. ESPN.com [online]. 2006-01-28 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Australian Open – History – Year-by-year [online]. IBM, Tennis Australia [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-03. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  24. Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky) 

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vítězek_ženské_dvouhry_na_Australian_Open
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.