 Silenka nicí | |
|---|---|
 Silenka nadmutá (vlevo) a silenka nicí (vpravo) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | hvozdíkovité (Caryophyllaceae) |
| Rod | silenka (Silene) |
| Binomické jméno | |
| Silene nutans L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Silenka nicí[1] (Silene nutans) je víceletá bylina z čeledi hvozdíkovitých (silenkovitých). Roste především ve světlých lesích, na lesních okrajích a osluněných stráních, často na chudých písčitých půdách. Své jméno dostala podle nicích (tj. dolů sehnutých, převislých) bílých či růžových květů, které rozkvétají večer a jsou opylovány nočními motýly.
Popis
Vytrvalá bylina s přízemní růžicí úzce vejčitých listů, které se pozvolna sbíhají v křídlatý řapík. Jedna nebo více přímých, nevětvených a pýřitých lodyh 30-60 cm vysokých s podlouhlými, špičatými, kopinatými a nahoře čárkovitými listy. Listy jsou pýřité, téměř přisedlé, tmavě šedozelené. Lata květů obvykle jednostranná z řídkých vstřícných vidlanů, stopky květů dolů převislé. Kvete v červnu až srpnu, květy jsou oboupohlavní, kalich válcovitý, 8–12 mm dlouhý, pýřitý, s kopinatými, široce blanitými zuby. Koruna bílá, nazelenalá nebo narůžovělá, pětičetná s dvouklanými plátky a dvouklanými úkrojky, za dne stočenými nazpět. Tyčinky dvakrát delší než kalich, prašníky nazelenalé. Plod je vejčitě kuželovitá tobolka, 8–10 mm dlouhá, s mnohem delší stopkou.[2]
Rozšíření
Silenka nicí se vyskytuje v Evropě a Asii. Areál zahrnuje téměř celou Evropu včetně Skandinávie a na východ dosahuje až na západní a střední Sibiř. Vyskytuje se také na Kavkaze a Kanárských ostrovech. Ve Středomoří roste především v horách. V České republice se vyskytuje na většině území v nadmořských výškách do 900 metrů. Ve vyšších polohách roste jen výjimečně a většinou druhotně. Nejčastěji ji lze nalézt ve světlých listnatých, zejména dubových lesích (teplomilné a acidofilní doubravy, dubohabřiny), v křovinách, lesních lemech, na sušších loukách a pastvinách. Roste na kyselých i zásaditých podkladech.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich, Jr.; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic [online]. Preslia 84, 2012 [cit. 2016-05-23]. S. 776. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ J. Dostál, Květena ČSR, str. 418.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- J. Dostál, Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakladatelství 1950
- Šourková M. (1990): Silene L. – silenka. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 160–180, Academia, Praha.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu silenka nicí na Wikimedia Commons 
Taxon Silene nutans ve Wikidruzích- Květena ČR – Silenka nicí
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Silenka_nicí |
