| Silvestr Prát | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. prosince 1895 Hrotovice |
| Úmrtí | 1. srpna 1990 (ve věku 94 let) Pardubice |
| Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Pracoviště | Univerzita Karlova |
| Manžel(ka) | Emanuela Nohejlová-Prátová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Silvestr Prát (1. prosince 1895, Hrotovice[1] – 1. srpna 1990, Pardubice[1]) byl československý botanik a redaktor.
Biografie
Narodil se 1. prosince 1895 v Hrotovicích, jeho otec Konrád Prát byl později správcem vychovatelny v Košicích. Silvestr Prát vystudoval gymnázium v Třebíči[2] a v roce 1914 nastoupil na Univerzitu Karlovu v Praze, kde absolvoval v roce 1919.[3][4]
V letech 1924 a 1925 studoval postgraduální studium na Harvardově univerzitě.[4] Roku 1923 se habilitoval z fyziologie rostlin, roku 1929 byl jmenován mimořádným profesorem fyziologie a v roce 1934 byl jmenován mimořádným profesorem kryptogamologie.[5] Již v roce 1930 se stal členem Královské české společnosti nauk.[1] Po roce 1945 byl členem Národní rady badatelské a posléze byl jmenován řádným profesorem a to se zpětnou platností od roku 1938. Stal se také ředitelem ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin (pozdější katedra fyziologie rostlin). Roku 1955 se stal členem Československé akademie věd.[6][5] Byl vlastníkem knihovny, která měla mít cca 10 tisíc výtisků knih, po jeho smrti byla zničena odvozem na smetiště.[1]
Jeho manželkou byla Emanuela Nohejlová-Prátová, historička a numismatička.[1]
Výzkumné práce
Hlavní vědecké práce jsou věnovány algologii, rostlinné biochemii a fyziologii. V roce 1923 dokázal, že neexistuje přímé spojení mezi množstvím vody odpařeným rostlinou a množstvím solí absorbovaných kořeny z půdních roztoků. Vyvinul účinné metody pěstování modrozelených řas. Vytvořil nejbohatší sbírku kultur autotrofních organismů na světě.
Publikační činnost a film
Byl jedním ze zakladatelů vědeckého časopisu "Biologie Plantarum", redigoval časopis Rostlinopis, který vycházel v nakladatelství Aventinum. Jako spoluautor se podílel na filmu Ze života rostliné buňky (1928, spolu s Vladimírem Úlehlou).
Napsal řadu učebnic a odborných publikací. Je autorem popularizující fotoknihy Příběhy kaštanu (slovní doprovod Jarmila Loukotková; vydala Česká grafická unie 1944) a příručky praktické mikroskopie a mikroskopické techniky Rostlina pod drobnohledem (Přírodovědecké vydavatelství 1952).[5]
Silvestr Prát byl též fotoamatér a své články v tisku doprovázel často vlastními snímky.[7]
Členství ve společnostech
- 1955–90 – člen Československé akademie věd
- 1930–? – člen Královské české společnosti nauk
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Прат, Сильвестр na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d e Významní rodáci a občané [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
- ↑ PAZOUREK, J. Zemřel akademik Silvestr Prát. Biologické listy. 1991, roč. LVI, čís. 1, s. 79–80.
- ↑ Matrika doktorů České Karlo-Ferdinandovy univerzity: Prát Silvestr [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 32.
- ↑ a b c Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ HOSKOVEC, Ladislav. Prát, Silvestr [online]. Botany.cz, 2009-01-17 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Např. PRÁT, Silvestr. Spišské podhradí a okolí. S. 9. Pestrý týden [online]. 1928-12-29 [cit. 2020-09-21]. S. 9. Dostupné online.
Literatura
- Biologové. Životopisný průvodce – Kyjev: Naukova Dumka, 1984. – 816 p .: Il
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Silvestr Prát
- Životopisné informace
- Kronika Moskevské univerzity
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Silvestr_Prát |
