Sinus Iridum (česky Záliv duhy nebo Záliv duh nebo Duhová zátoka[1]) je polokruhovitý výběžek v severozápadní části Mare Imbrium (Moře dešťů) na přivrácené straně Měsíce s průměrem přibližně 260 km[2] Jedná se o pozůstatek obrovské valové roviny (kráteru) o průměru 260 km.[3] Obklopuje jej pohoří Montes Jura (což je de facto zachovalý okrajový val dřívějšího kráteru).[3] Napříč zálivem se táhnou mořské hřbety.[2] Střední selenografické souřadnice zálivu jsou 45,0° S a 31,7° Z.[4]
Popis
Sinus Iridum pojmenoval italský astronom Giovanni Battista Riccioli.[2] Pevnina kolem zálivu tvoří dva měsíční mysy: jihozápadní Promontorium Heraclides a severovýchodní Promontorium Laplace. Tato oblast (záliv a okolní pevnina) je považována za jednu z nejkrásnějších částí Měsíce. V zálivu se nenacházejí žádné výrazné impaktní krátery, pouze malé satelitní krátery Heraclides E na jihu, Laplace A na východě a Bianchini G na severu (hlavní kráter Bianchini leží na severním okraji zálivu). Jižně od mysu Promontorium Heraclides přistála sovětská kosmická sonda Luna 17, která zde vysadila pojízdnou laboratoř Lunochod 1.[2]
 |
Povrchové útvary v oblasti Mare Imbrium: A – Sinus Iridum (Záliv duhy) |
Odkazy
Reference
- ↑ Čína dobyla Měsíc. Nefritový králík je na místě, ČT24, cit. 16. 12. 2013
- ↑ a b c d RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Sinus Iridum, s. 46/10.
- ↑ a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola 50 pohledů na Měsíc, str. 195, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ Sinus Iridum, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Literatura
- RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sinus Iridum na Wikimedia Commons - Sinus Iridum, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- Sinus Iridum, Wikispaces.com (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sinus_Iridum |
