Brhlíkovití

Brhlíkovití
Brhlík běloprsý
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	brhlíkovití (Sittidae) Lesson, 1828
Rod	brhlík (Sitta) Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brhlíkovití (Sittidae) jsou drobní pěvci (11–18 cm), s velkou hlavou, dlouhým šídlovitým zobákem, krátkýma silnýma nohama (s ostrými drápky) uzpůsobenýma ke šplhání po nakloněném povrchu a krátkým ocasem. Bývají poměrně pestří, přičemž obě pohlaví jsou zbarvena stejně nebo velmi podobně.

Žijí samotářsky.^[1] Jsou to vesměs stromoví ptáci, šplhající po kmeni, několik druhů se však přizpůsobilo životu na skalách. Jsou to hmyzožravci, ale živí se také semeny včetně oříšků.

Obývají Severní Ameriku, Eurasii i Austrálii. V Evropě žijí tři druhy.^[zdroj?]

V České republice žije jediný druh – stálý brhlík lesní (Sitta europaea). Vyskytuje se rovnoměrně od nížin do hor.^[2]

Čeleď obsahuje jediný rod s 24 druhy.^[zdroj?] Do čeledi brhlíkovitých bývá zařazován i zedníček skalní, většinou je však řazen do samostatné čeledi zedníčkovitých.^[3]

Seznam druhů

Brhlíci – rod (Sitta)

Český název	Latinský název	Obrázek	Domovina	Poznámka
brhlík americký	Sitta canadensis Linnaeus, 1766		Severní Amerika
brhlík azurový syn. brhlík brýlatý	(Sitta azurea)
brhlík barmský	Sitta victoriae Rippon, 1904		endemit Myanmaru
brhlík běloocasý	Sitta himalayensis Jardine & Selby, 1835		severovýchod Indie, jihozápad Číny, na jihu po Vietnam
brhlík běloprsý	Sitta carolinensis Latham, 1790		Severní Amerika, od jižní Kanady po Mexiko	ssp. (S. c. aculeata) (S. c. alexandrae) (S. c. carolinensis) (S. c. lagunae) (S. c. mexicana) (S. c. nelsoni) (S. c. tenuissima)
brhlík brýlatý	Sitta azurea Lesson, 1830		Malajsie, Sumatra a Jáva	ssp. (S. a. azurea) (S. a. expectata) (S. a. nigriventer)
brhlík červenozobý	Sitta frontalis Swainson, 1820		Indie a Srí Lanka, jihovýchodní Asie až Indonésie	ssp. (S. f. corallipes) (S. f. frontalis) (S. f. palawana) (S. f. saturatior) (S. f. velata)
brhlík čínský	Sitta villosa J. Verreaux, 1865		Čína, Korea	ssp. (S. v. bangsi) (S. v. corea) (S. v. villosa)
brhlík dlouhozobý	Sitta tephronota Sharpe, 1872		Severní Irák až do Střední Asie	ssp. (S. t. dresseri) (S. t iranica) (S. t. obscura) (S. t. tephronota) – Bývá někdy uváděn jako „brhlík velký“.
brhlík drobný	Sitta pygmaea Vigors, 1839		západ Severní Ameriky od Britské Kolumbie po jihozápadní Mexiko	ssp. (S. p. brunnescens) (S. p. elii) (S. p. flavinucha) (S. p. leuconucha) (S. p. melanotis) (S. p. pygmaea)
brhlík filipínský	Sitta oenochlamys (Sharpe, 1877)		endemit Filipín	ssp. (S. o. apo) (S. o. isarog) (S. o. lilacea) (S. o. mesoleuca) (S. o. oenochlamys) (S. o. zamboanga)
brhlík Gouldův syn. brhlík světlelící	(Sitta leucopsis)
brhlík hnědohlavý	Sitta pusilla Latham, 1790		endemit jihovýchodu Spojených států	ssp. (S. p. insularis) (S. p. pusilla)
brhlík indický syn. brhlík nagský	(Sitta nagaensis)
brhlík jünnanský	Sitta yunnanensis Ogilvie-Grant, 1900		endemit jihozápadní Číny
brhlík kabylský	Sitta ledanti Vielliard, 1976		endemit severovýchodního Alžírska
brhlík kašmírský	Sitta cashmirensis W. E. Brooks, 1871		východní Afghánistán až západní Nepál
brhlík kaštanovobřichý	Sitta castanea Lesson, 1830		severní a střední Indie	ssp. (S. c. castanes) (S. c. prateri)
brhlík kaštanový syn. brhlík kaštanovobřichý	(Sitta castanea)
brhlík korsický	Sitta whiteheadi Sharpe, 1884		endemit Korsiky
brhlík lesní	Sitta europaea Linnaeus, 1758		Eurasie	rozlišuje se 22 subspecií.[4]
brhlík nádherný	Sitta formosa Blyth, 1843		roztroušeně po Jihovýchodni Asii
brhlík nagský	Sitta nagaensis Godwin-Austen, 1874		Tibet, jižní Čína, Indočína	ssp. (S. n. grisiventris) (S. n. montium) (S. n. nagaensis)
brhlík pruhohlavý)?				patrně synonymum k brhliku velkému (Sitta magna)
brhlík sibiřský	Sitta arctica Buturlin, 1907		východní sibiř	Nezaměňovat s Sitta europaea asiatica Gould, 1837
brhlík skalní	Sitta neumayer Michahelles, 1830		Balkán, Řecko, Turecko až Írán	ssp. (S. n. neumayer) (S. n. plumbea) (S. n. rupicola) (S. n. syriaca) (S. n. tschitscherini)
brhlík světlelící	Sitta leucopsis Gould, 1850		západní Himálaj
brhlík turecký	Sitta krueperi Pelzeln, 1863		Malá Asie
brhlík velký	Sitta magna R. G. W. Ramsay, 1876		Čína, Myanmar a Thajsko	ssp. (S. m. ligea) (S. m. magna) – Jako „brhlík velký“ bývá někdy uváděn také brhlík dlouhozobý
brhlík žlutozobý syn. (brhlík vietnamský)	Sitta solangiae (Delacour & Jabouille, 1930)		Laos, Vietnam, ostrov Hainan	ssp. (S. s. chienfengensis) (S. s. fortior) (S. s. solangiae)
	Sitta przewalskii Berezowski & Bianchi, 1891 syn. (Sitta leucopsis przewalskii)		jihovýchodní Tibet až západní Čína
	Sitta cinnamoventris Blyth, 1842 syn. (Sitta castanea cinnamoventris)		úpatí Himálaje severovýchodní Indie po západní Jünnan a Thajsko	ssp. (S. c. almorae) (S. c. cinnamoventris) (S. c. koelzi) (S. c. tonkinensis)
	Sitta neglecta Walden, 1870 syn. (Sitta castanea neglecta)		Indočína
	Sitta gracilis† Kessler, 2013	vyhynulý druh
	Sitta pussila† Kessler, 2013	vyhynulý druh		nezaměnit s Sitta pusilla Latham, 1790
	Sitta villanyensis† Kessler, 2013	vyhynulý druh

Odkazy

Reference

Literatura

• SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
• ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s., volná příl. ISBN 978-80-86858-88-3.

Externí odkazy

• POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz – Sittidae (brhlíkovití) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
• Obrázky, zvuky či videa k tématu brhlíkovití na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: ph903854 GND: 4369837-2 NLI: 987007538624405171