Skalák je jedna z nejslavnějších povídek české spisovatelky Karoliny Světlé z roku 1862. Byla původně zařazena do autorčiny sbírky Skalák a jiné povídky, do níž autorka zařadila ještě povídky Večer u koryta, Sefka, Větrně, Blázínek či Kterak se dohodli. Karolina Světlá se ve svém díle zabývá prostým venkovským životem. Napsání povídky bylo podníceno skutečnou událostí.[1]
Děj
V okolí Podještědí žije rodina, o níž se již dávno zapomnělo, jak se jmenuje. Tvoří ji otec s manželkou a deset dětí. Otec však místo práce hýří a dává přednost společnosti v hospodě, a tak svou rodinu dovede k bídě. Matka si dělá starosti, kde budou bydlet a žít, avšak otec ji ujišťuje, že vyhledá vhodné obydlí, a tak nechá do skály vytesat zedníkem menší dům, do nějž se rodina uchýlí.[pozn. 1] Děti jsou však slabé a podmínkám si nezvyknou, a tak se jich devět nachladí a zemře, jen Jáchym zůstává. Rodině se pak začíná říkat Skaláci.[pozn. 2]
Jednou se otec svalí ze schodů skály, zlomí si vaz a zemře, a tak Jáchym zůstává pouze s matkou, která ho pošle do služby. Jáchym však ve volném čase jde po otcových šlépějích a hraje v hospodě na housle, kde se opíjí a hraje karban. Po krátké době, kdy se Jáchym jednoho večera vrátí do obydlí, najde matku mrtvou, což ho hodně rozesmutní.
Později se do něj zamiluje Rozička, která věří, že Jáchym není tak špatný, a domnívá se, že ho všichni zbytečně odstrčují. Rozička je jediné dítě statkářky, která ji nemá ráda a brzy si vzala jejího budoucího otčíma, s nímž má Rozička ovšem velice chladný vztah. Je uzavřená a proto se ani nechce vdávat. Matka si však přeje, aby se vdala, aby pak mohla mít s otčímem vlastní děti, které by majetek zdědily.
Rozička Jáchymovi sdělí, pokud si ji chce vzít, tak se musí polepšit a začít pobožný život, o což se Jáchym pokusí. Jáchym si ale dříve všechny, včetně pana faráře, znepřátelil svou svéhlavostí, a tak ho nikdo neměl rád, což chce nyní napravit.
Když je Rozičce osmnáct let, jdou žádat o svolení k sňatku k představeným vesnice. Ti se jim však vysmějí; Jáchym ve vzteku zabije hodnostáře a je odsouzen na deset let vězení v Praze. Od Rozičky se pak za to všichni odtrhnou, matka jí dá peníze na dům a vyžene ji. Rozička si koupí dům, ovšem brzy o něj přijde. Chodí navštěvovat Jáchyma do vězení do Prahy a nosí mu tam jídlo. Když deset let uplyne, odvede si Rozička Jáchyma z vězení, ovšem oba dva nevědí, kam mají jít. Jáchym jí zavede do své skalákovny, kde ho Rozička napomíná, že nemohou žít pod společnou střechou, jelikož nejsou oddáni; a tak se Jáchym oběsí, aby mohla Rozička dožít pod pevnou střechou.[2]
Kuriozita
Vztah Rozičky a Skaláka bývá vnímán jako literární zpracování osobního sblížení mezi Karolinou Světlou a Janem Nerudou, které trvalo necelý rok. Stejně jako Rozička chtěla polepšit Jáchyma, tak Světlé účelem bylo napravit vnitřně rozháraného muže, marnícího svůj talent, kterým byl Jan Neruda. Zároveň Světlá zachránila Nerudu z vězení pro dlužníky.[3][pozn. 3]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Místo skalního domu se nazývá Mazova horka podle místního známého pohádkového obra
- ↑ Není to jediný případ lidí žijících ve skalních domech a obydlích, plno skalních domů se vyskytuje například na Kokořínsku, např. v Harasově
- ↑ Platonický vztah Světlé a Nerudy nedopadl stejně jako vztah Rozičky a Jáchyma dobře, jejich milostný poměr vyzradila přítelkyně Světlé Marie Němečková-Schweistillová
Reference
- ↑ Karolina Světlá: Skalák. Vltava [online]. 2019-10-05 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ Karolína Světlá - Skalák | Čtenářský deník | Český-jazyk.cz aneb studentský underground. Český-jazyk.cz [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Po stopách Karoliny Světlé. www.karolinasvetla.cz [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online.
Literatura
- SVĚTLÁ, Karolina. Skalák. Praha: [s.n.], 1862. Dostupné online.
Související články
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Skalák_(povídka) |
