| Zámek Skalka | |
|---|---|
 Zámek Skalka v Podbřezí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Podbřezí, Česko Česko |
| Souřadnice | 50°15′44,85″ s. š., 16°12′45,4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22411/6-2381 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Skalka je barokní zámek,[1] který se nachází v obci Podbřezí v okrese Rychnov nad Kněžnou, 12 km severozápadně od Rychnova nad Kněžnou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Původní tvrz se v pramenech poprvé připomíná roku 1360. Vlastníl ji Ješek a Půta ze Skalky,[1] význam panství byl v zemědělském hospodářství. Hospodářský dvůr byl tehdy důležitý, ale i obytná část procházela vývojem. Na přelomu 16. a 17. století nahradila původní tvrz kamenná budova se dvěma patry sklepů vytesanými ve skále. Rytíři Ostrovští se po porážce stavovského povstání včas přidali po roce 1620 ke katolíkům a tak o svůj majetek nepřišli. Nepřežili však Bílou horu dlouho, jejich rod v roce 1646[3] vymírá po meči a sňatkem Skalku získal Jan Mladota ze Solopisk. Jeho potomci se proslavili zvyšováním poddanských břemen a utužováním nevolnictví v nejtěžším pobělohorském období. Jejich počínání jim přinášelo takové zisky, že si mohli postavit v Praze barokní palác a v létech 1736 až 1739 přestavět renesanční budovu zámek Skalka do dnešní raně rokokové podoby.[zdroj?] Tento typ rokokové architektury je v Čechách dosti vzácný a ojedinělý[zdroj?]. Zdejší kaple patří k největším zámeckým kaplím při srovnání s celou stavbou, její objem představuje téměř pětinu zámecké budovy. Mladotové ze Solopisk drželi Skalku až do roku 1800, kdy od nich zámek i s celým panstvím koupil František Gundakar kníže Colloredo-Mansfeld. Pravděpodobně ho zajímalo jen prosperující zemědělské panství. Další osud Skalky byl poznamenán častým střídáním majitelů, počítajících výnos z hospodářského dvora, který byl až do 18. století oddělen od vlastního zámku příkopem. Zámek sám déle než jedno století postupně chátral, teprve péčí státu se dočkal důkladné stavební obnovy i vhodné vnitřní expozice.
Nejrůznější památky a dokumenty v zámku ukazují život poddaného lidu i jeho častý odpor proti feudální vrchnosti v 17. a 18. století. Historický zámek byl opraven z prostředků státní památkové péče v 80. letech 20. století. V zámku byla muzejní expozice vycházející ze známého Jiráskova románu Temno, jehož konkrétní postavou byl též jeden z bývalých majitelů zámku Antonín Mladota ze Solopysk.[4]
V roce 1973 byla do zámecké zahrady převezena část barokního schodiště od kostela Nanebevzetí Panny Marie z Neratova v Orlických horách, který podle tehdejšího rozhodnutí úřadů čekala demolice. Církev schodiště se čtyřmi sochami světců, pískovcovými vázami a balustrádou v 70. letech darovala státu.[5]
Po roce 1989
V restituci byl zámek vrácen dědicům poslední majitelky Emílie Martincové, kteří následně zámek prodali firmě Proteco, jejímiž majiteli jsou Libor Knap a Pěva Holancová.[5] Zámek není veřejnosti přístupný.
Neratovská farnost a stát usilovaly o to, aby se schodiště od tamějšího kostela vrátilo z Podbřezí zpět na své místo. Noví majitelé zámku však nechtěli schodiště vydat, a spor tak skončil u soudu. Rychnovský okresní soud nejdříve přiřkl tuto památku státu, krajský soud se však ztotožnil s názorem odpůrců, podle nichž se neratovské schodiště stalo součástí pozemku v Podbřezí, jelikož bylo umístěno na betonový podklad. Právní zástupci státu se odvolali, a spor tak rozhodoval Nejvyšší soud.[5] Ten nakonec rozhodl, že noví majitelé zámku schodiště vracet nemusí, protože je zabetonované. „Z čehož plyne poučení, že jestliže chcete něco ukrást, tak to ukradněte, zabetonujte a nemusíte to vracet,“ komentoval rozsudek neratovský farář Josef Suchár.[6][7]
Reference
- ↑ a b http://www.atlasceska.cz/kralovehradecky-kraj/zamek-skalka/
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-07]. Identifikátor záznamu 133351 : Zámek - zámeček Skalka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Archivovaná kopie. www.podbrezi.cz [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-07.
- ↑ Zámek Skalka, který si zahrál v Jiráskově románu Temno, rozkvetl do krásy
- ↑ a b c SIXTA, Miroslav. Vrátí se schodiště do Neratova?. Denik.cz [online]. 2016-1-29. Dostupné online.
- ↑ HÁJKOVÁ, Julie. Unikátní kostel v Neratově měl být kamením pro lesní dělníky, vypráví jeho zachránce. Žena-in [online]. 2017-6-19. Dostupné online.
- ↑ Soud: Schody se kostelu nevrátí. Jsou zalité v betonu [online]. ÚZSVM, 2017-1-10. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Skalka na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Skalka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zámek Skalka, který si zahrál v Jiráskově románu Temno, rozkvetl do krásy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Skalka_(zámek,_okres_Rychnov_nad_Kněžnou) |
