Slaňování

Slaňování bez brzdy a úvazku pomocí tzv. Dülferova sedu.

Slaňování je řízené samospouštění osob na textilním, obvykle horolezeckém laně. Slaňovat lze ovinutím lana kolem těla (tzv. Dülferův sed a další méně užívané způsoby) nebo pomocí technických prostředků nazvaných slaňovací brzdy v kombinaci se sedacím úvazkem či smyčkou. Nouzově lze také využít samotnou karabinu s poloviční lodní smyčkou, která ale kroutí a opotřebovává lano.

Principy

Principem slaňování je tzv. vláknové tření, kdy je zaoblený předmět (člověk či lanová brzda) opásán textilním lanem a postupně přeměňuje svou potenciální energii na teplo. Z matematického hlediska je rovnováha této brzdné soustavy dána vztahem :


F 2 = F 1 e f α {\displaystyle F_{2}=F_{1}\cdot e^{f\cdot \alpha }}


F 2 {\displaystyle F_{2}} … je brzdná síla vytvořená hmotností břemene (slaňující osoby)

F 1 {\displaystyle F_{1}} … je ovládací síla (vytvářená slaňující osobou)[a] - tah za volný konec lana za brzdou

e … konstanta - základ přirozených logaritmů

f … koeficient smykového tření mezi materiálem lana a materiálem brzdného předmětu (případně v posuvném uzlu)

α … úhel opásání - kontakt lana s brzdným předmětem (v obloukové míře)

Provedení

Brzdnou sílu a tím i rychlost sestupu můžeme měnit tahem za volný konec lana, což je nejpraktičtější a nejužívanější způsob regulace. Dále se brzdná síla mění v závislosti na koeficientu tření (např. kontaminace lana mazadly, které radikálně změní brzdné síly,[b] případně námraza na laně) a také změnou úhlu opásání, kterou umožňují provést jen některé slaňovací brzdy, ale nedostatečnou brzdnou sílu lze vždy nouzově zvýšit přídavným ovinem volného konce (např. kolem nohy).

Pro zvýšení bezpečnosti je možné pod slaňovací brzdu uvázat na lano ještě prusíkův uzel, přičemž je kvůli pohodlné manipulaci obvykle nutné prodloužit závěs brzdy.

Bezpečnost

Podle bývalého předsedy bezpečnostní komise UIAA Pita Schuberta připadá na slaňování 25 % smrtených nehod v horolezectví.[1] V horách jde nejčastěji o selhání kotevního bodu, na skalách je také velmi častou příčinou pád po projetí volných konců lana, které nedosahuje až na zem.


Odkazy

Poznámky

  1. K ovládací síle se přičítá tah vytvořený hmotností volně visících konců lana, takže potřebná síla v průběhu slanění obvykle stoupá.
  2. Kontaminace ropnými mazadly může ovšem radikálně změnit i nosnost lana, při jehož přetržení klesne brzdná síla (zanedbáme-li odpor vzduchu) až k nule.

Reference

  1. Pit Schubert, Sicherheit und Risiko in Fels und Eis vol. I, München 2009, p.104

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Slaňování
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.