Slovenské Ďarmoty

Slovenské Ďarmoty
Poloha
Souřadnice	48°5′30″ s. š., 19°17′30″ v. d.
Nadmořská výška	142 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Banskobystrický
Okres	Veľký Krtíš
Tradiční region	Poiplí
Slovenské Ďarmoty
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,0 km²
Počet obyvatel	520 (2021)[1]
Hustota zalidnění	51,8 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Denisa Árvayová
Vznik	1919
Oficiální web	www.slovenskedarmoty.sk
Telefonní předvolba	047
PSČ	991 07
Označení vozidel (do r. 2022)	VK
NUTS	516384
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovenské Ďarmoty (německy Slowakisch Jahrmarkt, maďarsky Tótgyarmat) jsou obec na Slovensku v okrese Velký Krtíš. Do roku 1920 a v letech 1938 až 1945 byly součástí města Balassagyarmat (slovensky Balážske Ďarmoty). Žije zde 520^[1] obyvatel.

Historie

Obec Slovenské Ďarmoty vznikla v roce 1919, po vzniku první republiky, vyčleněním části Újtelep z Balašských Ďarmot. Jižní hranici Slovenských Ďarmot tvoří řeka Ipeľ. První obyvatelé obce, známé převážně vinařskou činností, odkupovali vinice, v nichž bydleli, od Maďarů. Z tohoto důvodu byli obyvatelé přezdíváni pincések. Po osamostatnění si obec ponechala název Ďarmoty a doplnila jej o pojmenování Slovenské.

Dějiny obce jsou úzce spjaty s dějinami sousedního města Ďarmoty, které bývalo župním sídlem Novohradské župy. Samotná obec Slovenské Ďarmoty vznikla v letech 1919–1920, spolu se vznikem první republiky.

Pravěké dějiny zanechaly v okolí bohatá naleziště. Okolí obce bylo obydlené už v době neolitu. Během archeologických výzkumů zde identifikovali odborníci nálezy volutové kultury. Strategická poloha na rozhraní kopců a nížiny, předurčila vývoj i v dalších etapách historie obce.

V neolitu údolí Iplu obývali lidé, kteří jsou zařazováni do lengyelské kultury. Po této době následuje doba bronzová, během níž v Novohradsku rozkvetla kultura pilinská a na to navazující kyjatická kultura.

Brod přes řeku Ipeľ a přes něj vedoucí obchodní cesty, předurčily významnou roli obce i v době halštatské, laténské a římské. Během stěhování národů, koncem 9. a začátkem 10. století našeho letopočtu, se zde usadily maďarské kmeny s názvem Gyarmati, Kurt, Keszi a Kér. Tato jména se zachovala v názvech některých obcí. Vývoj městské části nynějších Slovenských Ďarmot během středověku až po novodobé dějiny charakterizovalo zemědělství, zejména vinohradnictví. V městské části se nacházely vinné sklepy občanů Balašských Ďarmot (Balassagyarmat).

Slovenské Ďarmoty byly do roku 1919–1920 součástí města Ďarmoty a až po uzavření Trianonské mírové smlouvy vznikla z části Balašských Ďarmot samostatná pohraniční obec Slovenské Ďarmoty. Nadmořská výška obce, ležící na pravém břehu Iplu, (142 m nad mořem uprostřed obce a 138–265 m nad mořem v katastru) určuje zemědělský a vinařský charakter. Ráz obce, nabytý během samostatných dějin, se zachoval do dnešních dnů. Z novodobé historie je možné připomenout stávky zemědělských dělníků z let 1923 a 1929.

Během let 1938–1944 byla obec připojena k Maďarsku. Po osvobození zde byl znovu zřízen hraniční přechod do Maďarska. V roce 1949 bylo založeno JZD, které bylo v roce 1964 postátněno.

Partnerské obce

• Balassagyarmat, město v Maďarsku
• Casavatore, obec v Itálii
• Érsekvadkert, obec v Maďarsku
• Golianovo, obec na Slovensku
• Heimenkirch, obec v Německu
• Iliny, obec v Maďarsku
• Karácsond, obec v Maďarsku
• Nógrádmarcal, obec v Maďarsku
• Patvarc, obec v Maďarsku
• Rucăr, obec v Rumunsku
• San Nicola la Strada, obec v Itálii^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenské Ďarmoty na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovenské Ďarmoty na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Okres VK- historie a pozoruhodnosti obce