Slovník (zdrobnělina: slovníček, někdy též lexikon) je nejčastěji abecedně řazený seznam slovní zásoby, vysvětlující slova z různých hledisek. Sestavováním slovníků se zabývá lingvistická disciplína zvaná lexikografie.
Ve většině slovníků jsou slova zachycena pouze ve svém základním tvaru, tzv. lemmatu, přestože např. slovníky v rámci jazykových učebnic mohou obsahovat i nepravidelné tvary.
Slovníky se vyskytují tradičně nejčastěji v knižní podobě (např. Slovník spisovné češtiny). V poslední době se však objevují i digitální slovníky, dostupné na CD nebo na internetu, např. Wikislovník (český otevřený slovník) nebo anglický dictionary.com.
Typy slovníků
Podle rozsahu se slovníky často dělí na:
- slovníky malé, kapesní (do cca 10 000 hesel)
- slovníky střední (do cca 60 000 hesel)
- slovníky velké (nad 60 000 hesel)
Podle typu se rozdělují na:
- slovníky výkladové (jednojazyčné)
Jsou napsány celé v jednom jazyce, u každého slova lze nalézt informace ve stejném jazyku, dále je lze rozdělit na:
- slovníky současného jazyka
- významové (též sémantické, výkladové) – s definicí každého hesla (v témže jazyku)
- pravopisné
- frazeologické (idiomatické)
- slovníky synonym
- slovníky rýmů
- slovníky cizích slov
- slovníky zkratek
- slovníky dialektů
- slovníky slangu
- slovníky argotu
- slovníky citátů
- slovníky jednotlivých historických období
- slovníky etymologické (s genezí každého hesla)
- slovníky popisující slovní zásobu profesních skupin, např.
- Filosofický slovník
- Lékařský slovník
- Defektologický slovník
- Biblický slovník
- slovníky technických pojmů (terminologické)
- geografický/místopisný slovník
- biografický slovník
- speciální
- retrográdní
- valenční
- frekvenční (řazený podle používanosti hesel)
- slovníky překladové (vícejazyčné, polyglotické)
Slouží pro překlad z jednoho jazyka do druhého, ke slovům jednoho jazyka obsahují jeho překlad v druhém jazyce, často i s výslovností, komentáři, frázemi a příklady, nebo jinými doprovodnými informacemi. Některé větší překladové slovníky obsahují i druhou část, ve kterém jsou slova pro zpětný překlad z druhého jazyka do prvního. Tyto slovníky mohou být i specializované, například se omezovat jen na odborné termíny z některé oblasti.
Mezi nejvýznamnější česká nakladatelství slovníků patří Fraus, Leda, Lingea, Fin, TZ-one.
Přenesený význam slova
Slovo slovník se používá také v přenesených významech, patrně nejčastější bude označení pro individuální slovní zásobu (mluvy) člověka („má vybraný slovník“, „používá podivný slovník“ apod.). Některé jazyky, např. angličtina, rozlišuje slovník v podobě knižní nebo elektronické – dictionary (řídce dikcionář) – a slovník slovní zásoby – vocabulary (počeštěné vokabulář se téměř nepoužívá). Kořeny těchto slov jsou slova diction – mluva nebo v širším smyslu způsob vyjadřování
Odkazy
Literatura
- Šimečková, Alena. Úvod do studia jazykovědné germanistiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. s. 70. ISBN 80-246-0595-3.
Související články
- Lexikografie
- Tezaurus
- Glosář
- WordNet
- Index
- Encyklopedie
- Jazykový korpus
- Seznam slovníků cizích slov v češtině
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu slovník na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Slovník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Téma Slovník ve Wikicitátech
Slovníkové heslo slovník ve Wikislovníku- Slovník v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- Slovníky na Open Directory Project
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Slovník |
