| Sluneční hodiny (Prachatice) | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní údaje | |
| Autor | Zdeněk Šimek (1927–1970) |
| Rok vzniku | 1970 |
| Popis | |
| Materiál | mramor |
| Umístění | |
| Umístění | Prachatice, Malé náměstí |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′49,19″ s. š., 14°0′1,01″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sluneční hodiny v Prachaticích v Jihočeském kraji, jsou monumentální geometrickou plastikou od sochaře Zdeňka Šimka z let 1969–1970.[1] Nachází se u Malého náměstí, na začátku Zahradní ulice, pod Dolní bránou. Stojí v nadmořské výšce 556 m n. m.[2]
Historie
Sochař Zdeněk Šimek (1927–1970) se amatérsky zabýval astronomií a při práci na prachatických slunečních hodinách se inspiroval velkolepou astronomickou observatoří Samrat Yantra z roku 1728 v indickém městě Jaipur. Zdeněk Šimek na slunečních hodinách pracoval v letech 1969–1970. Při jejich tvorbě spolupracoval s odborníkem na astronomii a stavbu slunečních hodin Pavlem Příhodou z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, který provedl přesné rozkreslení, okótování, výpočty a vynesení linií. K realizaci na místě došlo až po smrti autora.[1] Město Prachatice hodiny převzalo do svého majetku 6. prosince 1971.[3]
V roce 2001 byla provedena oprava hodin, která spočívala v opravě ukazatele a celkovém očištění hodin, dále byl proveden hydrofobní nátěr a bylo obnoveno zlacení rysek a čísel.
Město Prachatice připravuje úpravy prostoru Malého náměstí. V roce 2015 nechalo zpracovat urbanisticko-architektonickou studii, která navrhuje řešení subprostoru u slunečních hodin, čímž by mělo dojít ke zvýraznění jejich pozice.[4]
Popis
Sluneční hodiny v Prachaticích jsou originální plastikou z mramoru. Bloky číselníku jsou vytvořeny ze zbuzanského mramoru a ukazatel je z vračanského vápence. Rysky pro hodiny od šesté do jedenácté dopolední jsou uvedeny na jednom společném sloupu a odpolední hodiny od dvanácté do osmnácté jsou na samostatných sloupcích. Na sloupcích jsou i zvířetníkové křivky.[5]
Rozměry
Prachatické sluneční hodiny patřily dlouhá léta k největším v Československu, pak Česku, některá média je udávala jako největší ve střední Evropě, ale v roce 2003 je svými rozměry předčily sluneční hodiny v Třešti[6] [7] a v roce 2018 v Bezvěrově.[8] [9]
Galerie
-
Pohled na centrum od V, sluneční hodiny jsou vlevo -
Pohled od J -
Pohled od JV -
Detail; levá část -
Detail; pravá část
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b SOCHY. ShareThis [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Sluneční hodiny: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Zastupitelstvo schválilo studii úprav Malého náměstí: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Sundials in the Czech Republic and Slovakia. astro.mff.cuni.cz [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Rekordy a kuriozity: Třešť. www.trest.cz [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ KODYSOVÁ, Jana. Sluneční hodiny v Třešti prochází velkou opravou. jihlavsky.denik.cz. 2017-05-04. Dostupné online [cit. 2019-03-27].
- ↑ Největší sluneční hodiny v Česku mají u Bezvěrova. Plzeň [online]. 2018-03-20 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Na Plzeňsku odhalili největší sluneční hodiny v ČR. TÝDEN.cz [online]. 2018-03-20 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sluneční hodiny na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sluneční_hodiny_(Prachatice) |
