 Smrž | |
|---|---|
 Smrž obecný (Morchella esculenta) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Třída | vřeckovýtrusé (Ascomycetes) |
| Podtřída | Pezizomycetidae |
| Řád | kustřebkotvaré (Pezizales) |
| Čeleď | smržovité (Morchellaceae) |
| Rod | smrž (Morchella) |
| Druhy | |
Není jasné, viz text | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smrž (Morchella) je rod jedlých vřeckovýtrusých hub z čeledi smržovitých. Výrazným znakem smržů je zvláštní klobouk se sítí žeber připomínající včelí plástev.
Klasifikace
Taxonomie
Plodnice smržů nabývají různých tvarů, barev i velikostí, což značně stěžuje jejich klasifikaci. Jejich taxonomické zařazení je navíc ztíženo nejasnostmi ohledně toho, které druhy jsou skutečně biologicky odlišné. V anglofonním prostředí houbaři nazývají smrže jednoduše podle jejich barev, případně tvaru. Rozlišují hlavně „žlutého smrže“ (yellow morel; Morchella esculenta, smrž obecný), „bílého smrže“ (white morel; Morchella deliciosa) a „černého smrže“ (black morel; Morchella elata).
Fylogeneze
Podle některých autorů rod smrž zahrnuje pouze 3–6 druhů.[1][2] Jiní autoři však umisťují do rodu smrž až 50 jednotlivých druhů.[3][4] Fylogenetické analýzy založené na polymorfismu délky restrikčních fragmentů[5] a analýzách 28S rRNA pomocí restrikčních enzymů[6] podporují původní hypotézu o tom, že rod smrž zahrnuje jen několik druhů s množstvím fenotypových variací. Z jiné analýzy DNA rodu vyplynulo, že jen v Severní Americe je více než 12 geneticky odlišných smržů.[7]
Použití
Všechny druhy smržů jsou vynikajícími jedlými houbami, velmi oblíbenými a vyhledávanými pro široké kuchyňské využití. V mnoha státech, např. ve Francii, USA, Itálii aj. jde o houby vysoce ceněné na trzích. Díky stejné upotřebitelnosti všech smržů není nutno v případě praktického sběru rozlišovat jednotlivé druhy.
Možné nežádoucí účinky
Stejně jako v případě dalších jedlých ascomycetů i mnoha jiných jedlých hub není radno požívat smrže syrové, je žádoucí tepelně je upravit. U smrže úzkohlavého (Morchella angusticeps Peck), z příbuzenstva smrže špičatého, byl v 60. letech podle J. W. Grovese zaznamenán případ mírné inkompatibility s alkoholem, projevivší se zvracením, průjmem a zrychleným tepem.
V březnu až dubnu 2024 došlo ve městě Bozeman v americké Montaně k otravě u 51 lidí poté, co v jisté restauraci zkonzumovali nedostatečně tepelně upravené smrže. Dva z těchto lidí na následky otravy zemřeli.[8]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morchella na anglické Wikipedii.
- ↑ Overholts, L.O. (1934). The morels of Pennsylvania. Proc. Penn. Acad. Sci. 8:108-114.
- ↑ Weber, N.S. (1988). In A Morel Hunter's Companion, pp. 111-67. Two Peninsula Press: Lansing.
- ↑ Korf, R.P. (1973). Discomycetes and Tuberales. In The Fungi (G.C. Ainsworth, F.K. Sparrow, and A.S. Sussman, Eds.), Vol. IVA, pp.249-318. Academic Press: New York.
- ↑ Kimbrough, J.W. (1970). Current trends in the classification of discomycetes. Bot. Rev. 36:91-161.
- ↑ Bunyard, B.A., Nicholson, M.S., Royse, D.J. (1994). A systematic assessment of Morchella using RFLP analysis of the 28S ribosomal gene. Mycologia 86:762-72.
- ↑ Bunyard B.A., Nicholson M.S., Royse D.J. (1995). Phylogenetic resolution of Morchella, Verpa, and Disciotis (Pezizales: Morchellaceae) based on restriction enzyme analysis of the 28S ribosomal RNA gene. Experimental Mycology 19(3):223-33.
- ↑ KUO, M. Morel Data Collection Project: Preliminary results [online]. March 2006 [cit. 2009-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Undercooked mushrooms tied to outbreak that left two diners dead and dozens ill. The Independent [online]. 2024-03-19 [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu smrž na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo smrž ve Wikislovníku
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Smrž |
