Sněžná čára (též hranice mrazu) je pojem, který v astrofyzice označuje hranici oddělující oblast planetárního systému chudou na těkavé látky od oblasti, která je na tyto látky bohatá a obsahuje velké množství ledu. Ve sluneční soustavě tato hranice leží mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru ve vzdálenosti 2 až 4 astronomických jednotek od Slunce.[1]
Sněžná čára hraje velkou roli při vzniku planetárního systému, který popisuje tzv. mlhovinová hypotéza. Podle některých studií mají molekuly vody obsažené v protoplanetárním disku v blízkosti sněžné čáry tendenci se spojovat, takže zde vznikne diskontinuita ve vlastnostech plynu. V důsledku toho poklesne jeho tlak a začne se urychlovat jeho rotace okolo centrální hvězdy, takže přestane brzdit prachové částice, které se sem začnou stahovat ze vzdálenějších oblastí s vyšším odporem plynu.[1]
Prachové částice do sebe ve vzniklém shluku u sněžné čáry častěji naráží a spojují se. Některé přes ni proniknou a cestují směrem do středu soustavy. Během toho na sebe nabalují složitější molekuly, díky nimž se stanou lepivější. Tam, kde je prach nejhustší, začne působit i kolektivní gravitační přitažlivost zrn. Výsledkem celého procesu je vznik planetesimál o průměru až 1 kilometr, které nakonec posbírají veškerý prach v oblasti.[1] Tyto planetesimály jsou již základními stavebními kameny, z nichž později vznikají planety.[2]
Související články
Reference
- ↑ a b c DOUGLAS, N. C. Lin. Geneze Planet. Scientific American, české vydání. Červen–červenec 2008, s. 18–27. ISSN 1213-7723.
- ↑ KOKUBO, Eiichiro; IDA, Shigeru. Formation of protoplanet systems and diversity of planetary systems. The Astrophysical Journal. 2002-12-10, roč. 581, čís. 1, s. 666–680. Dostupné online [PDF]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1086/344105. (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sněžná_čára_(astrofyzika) |
