Snědovice (zámek)

Snědovice
Základní informace
Sloh	barokní, klasicistní
Přestavba	16. století, okolo roku 1680, po roce 1802 a 1850
Stavebník	Vlkové z Kvítkova
Další majitelé	Gerštorfové z Gerštorfu Claryové Oppersdorfové
Poloha
Adresa	Snědovice, Česko Česko
Souřadnice	50°30′13,76″ s. š., 14°23′25,74″ v. d.
Snědovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	42341/5-2298 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	www.uspsnedovice.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snědovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici severně od Štětí v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Postaven byl v šestnáctém století na místě starší tvrze, ale dochovaná podoba pochází z barokní a pozdější klasicistní přestavby. Zámek je chráněn jako kulturní památka ČR.^[1] Od počátku padesátých let v zámku sídlí Ústav sociální péče Snědovice.^[2]

Historie

Prvním panským sídlem ve Snědovicích byla gotická tvrz vybudovaná pravděpodobně ve druhé polovině čtrnáctého století Pavlem z Čakovic. Za Vlků z Kvítkova byla v šestnáctém století tvrz renesančně přestavěna. Poslední majitel z rodu Vlků, Jan Albrecht Vlk z Kvítkova, se zúčastnil stavovského povstání, za což byl roku 1623 potrestán převedením snědovického a čakovického panství na manství. Později odešel i se svým synem do ciziny, a majetek od něj získali švagři Jan Vilém a Volf Bernard z Gerštorfu, kteří v roce 1628 dosáhli propuštění statku z manství.^[3] Roku 1639 ho od nich převzala Polyxena Lobkovicová, ale později jej přenechala sestře bratrů Gerštorfových. Její tři děti se o majetek rozdělily rovnými díly, které se dále dělily.^[4] Panství v roce 1677 znovu sjednotil Jan Baltazar Clary ze Sperbersbachu, který o dva roky dříve získal v Čechách inkolát.^[3]

Jan Baltazar Clary nechal zchátralou tvrz přestavět na barokní zámek. Dědicem se stal jediný syn Jan Vratislav Desiderius Clary, který byl roku 1720 pro svou krutost zavražděn zámeckým služebnictvem.^[3] Vratislavova dcera Marie Eleonora se provdala za svobodného pána Jana Václava z Oprštorfu.^[4] Jejich potomkům Snědovice patřily až do roku 1784, kdy je koupil hrabě Jan Prokop Hartmann z Klarsteinu a od něj v roce 1802 Jakub Veith, který je připojil k liběchovskému panství, ale zároveň nechal zámek rozšířit o nárožní věže a část západního křídla. Dalším majitelem se roku 1850 stal Augustin Müller, který Snědovice koupil za 95 tisíc zlatých. Za něj byl zámek opět rozšířen a v jeho okolí vznikl park a nové hospodářské budovy. Ve třicátých letech dvacátého století zámek koupila baronka Gabriela Neubauerová, které patřil až do konfiskace roku 1945.^[3]

Stavební podoba

Do zámeckého areálu se vjíždí z jihu empírovou trojosou bránou, po jejíchž stranách stojí hospodářské budovy z devatenáctého století. Samotný zámek má čtyři jednopatrová a dvoupatrová křídla, která obklopují nádvoří. Fasáda je členěná pilastry, jejichž přízemní část je bosovaná, a okny doplněnými v patře trojúhelnými a segmentovými frontony. Do dvora se vjíždí portálem s bosovaným ostěním a rozeklaným štítem. V rozích západního křídla stojí věžové nástavby postavené po roce 1850.^[5]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam zámků v Ústeckém kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Snědovice na Wikimedia Commons
• Ústav sociální péče Snědovice
• Zámek Snědovice na webu Hrady.cz

Autoritní data	NKC: xx0281854