| Soběšická vrchovina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 525 m n. m. (Zavíravá) |
| Rozloha | 55 km² |
| Nadřazená jednotka | Adamovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Svinošický prolom, Babí lom, Řečkovický prolom, Dolnosvratecká niva, Šlapanická pahorkatina, Obřanská kotlina, Řícmanicko-kanický prolom, Ochozské plošiny, Výškůvka |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko Česko |
 | |
| Horniny | granodiorit |
| Povodí | Svitava |
| Souřadnice | 49°16′44″ s. š., 16°37′34″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IID-3A-11 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Soběšická vrchovina je geomorfologický okrsek na jižní Moravě, v severní části Brna. Je součástí podcelku Adamovské vrchoviny, která je částí Drahanské vrchoviny.
Soběšická vrchovina tvoří z velké části zalesněné území na granodioritu brněnského masivu, ohraničené na východě řekou Svitavou a na západě říčkou Ponávkou. Vymezuje tak oblast mezi Šebrovem, Vranovem, Lelekovicemi, Mokrou Horou, Černými Poli, Obřanami, Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem.[1]
Velká část vrchoviny je součástí města Brna, nejjižnější území je zcela urbanizováno. Většina Soběšické vrchoviny je však zalesněna (buky, duby, borovice, smrky) a vytváří turistické a rekreační zázemí pro obyvatele Brna. Značné množství pozemků patří Mendelově univerzitě, jež je spravuje skrze Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.[1] V prostoru se také nachází část Lesnického Slavína. Nejvyšším vrcholem je Zavíravá (525 m n. m.) mezi Útěchovem a Vranovem.
Reference
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 472.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Soběšická_vrchovina_(Drahanská_vrchovina) |
