| Sojuz 36 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1980-041A |
| Hmotnost | 6 800 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Орион ("Orion") |
| Členů posádky | 2 |
| Datum startu | 26. května 1980 18:20:39 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
| Vzletová rampa | LC1 |
| Nosná raketa | Sojuz |
| Délka letu | 65 d 20 h 54 m 23 s |
| Datum přistání | 31. července 1980 15:15:02 UTC |
| Spojení se stanicí | |
| Apogeum | 281,9 km |
| Perigeum | 197,5 km |
| Sklon dráhy | 51,62° |
| Doba oběhu | 89,0 min |
| Počet oběhů | 1 038 |
| Navigace | |
Předchozí Sojuz 35 Následující Sojuz T-2 | |
Sojuz 36 byla kosmická loď SSSR z roku 1980, která dopravila na sovětskou orbitální stanici Saljut 6 mezinárodní rusko/maďarskou posádku. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1980-041A a byl to 71. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl ORION.[1]
Posádka
Dvoučlennou posádku, pátou mezinárodní v rámci programu Interkosmos tvořili tito kosmonauti:
Valerij Kubasov, Rus, 45 roků, jeho třetí let
Bertalan Farkas, Maďar, 30 roků, první (a poslední) let
Průběh letu
Start
Loď odstartovala 26. května 1980 večer z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 191 – 265 km, bez problémů fungoval i zapnutý systém automatického přibližování . K pevnému připojení na zadní spojovací uzel stanice došlo večer 27. května 1980 a krátce před půlnocí SEČ oba kosmonauti přešli do Saljutu 6. Zde se setkali se čtvrtou základní posádkou stanice, kosmonauty Leonidem Popovem a Valerijem Rjuminem, kteří zde sloužili již osm týdnů.
V době jejich příletu měla za sebou stanice přes 2,5 roku existence na oběžné dráze Země. U jejího předního uzlu byla připojena loď Sojuz 35, se kterou přiletěli Popov s Rjuminem.
Práce na stanici
Mezinárodní návštěva na stanici strávila sedm pracovních dní a během nich provedla celá čtveřice 20 sovětsko-maďarských experimentů.
Potom si obě posádky vyměnily své lodě, tedy si přenesly anatomická sedadla, osobní věci a do starší lodě i výsledky experimentů.
Odlet domů
Kubasov s Farkasem nastoupili 3. června 1980 do lodě Sojuz 35, po několika hodinách se od stanice odpojili a zahájili sestupný manévr. Oddělená kabina s pomocí padákového systému přistála téhož dne asi 140 km od Džezkazganu na území Kazachstánu.[2].
Osudy Sojuzu 36
Členové stálé posádky novou loď přeparkovali 4. června 1980 ze zadního na přední spojovací uzel a zde zůstala téměř další dva měsíce. Pak ji využila ke svému návratu na Zem další z návštěv na stanici, Rus Viktor Gorbatko a Vietnamec Pham Tuan. S kabinou lodě přistáli 31. července 1980 také v Kazachstánu.[3]
Konstrukce Sojuzu
Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém..
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 313.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Valerij Nikolajevič Kubasov, s. 132.
- ↑ Malá encyklopedie kosmonautiky, s. 314
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz 36 na Wikimedia Commons - Na webu Kosmo
- Na webu Space
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_36 |
