Sovětsk (Kaliningradská oblast)

Sovětsk Советск
Most královny Luisy (1907) spojuje Sovetsk s Litvou
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	55°5′ s. š., 21°53′ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2[1]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Kaliningradská
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Sovetsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	44 km²
Počet obyvatel	38 514 (2021)
Hustota zalidnění	875,3 obyv./km²
Správa
Vznik	1288
Oficiální web	sovetsk.gov39.ru
Telefonní předvolba	(+7) 40161
PSČ	238750–238769
Označení vozidel	39, 91
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sovětsk (či Sovetsk,^[2] rusky Советск), do roku 1946 Tylže (německy Tilsit), je město na řece Němen v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, na hranici s Litvou. Město bylo založeno roku 1288 a v roce 2021 mělo necelých 39 tisíc obyvatel.

Geografie

Město Sovětsk leží na soutoku řeky Němen a Tylže.

Historie města

Tylže vznikla jako osada okolo hradu Řádu německých rytířů zvaného Schalauner Haus, jež byl založen v roce 1288. Městská práva získala osada v rámci Pruska v roce 1552 od velmistra řádu německých rytířů Albrechta Braniborsko-Ansbašského. Město se ve středověku stalo významným centrem pro dřevařský průmysl. Během Sedmileté války bylo v období 1758–1762 město obsazeno ruskými vojsky, ale nepřišlo k žádné úhoně. Stejně tak přečkalo obsazení francouzskými vojáky během Napoleonských válek. Nejvíce se Tylže zapsala do historie jako místo, kde byl podepsán tzv. Tylžský mír mezi Francií a Ruskem (7. července 1807) a mezi Francií a Pruskem (9. července 1807). Napoleon pomocí míru téměř eliminoval Prusko (jeho území se scvrklo na polovinu) a Rusko si připoutal jako spojence. Po válce zůstalo město součástí Pruska.

19. století

V 19. století se stala pruská Tylže centrem mnoha litevských organizací, jednak protože venkovské oblasti byly z více než 50 % osídlené Litevci a hlavně jelikož v Rusku byla litevština v rámci rusifikace litevské populace zakázána. Ve městě se tiskly knihy v litevštině a následně je organizace zvaná knygnešys tajně pašovala do ruské části Litvy. Oblasti se tak díky jejímu oddělení od zbytku Litvy začalo říkat Malá Litva. V roce 1832 byla postavena silnice do tehdejšího Königsbergu (dnešní ruský Kaliningrad) a v roce 1853 do Memelu (dnešní litevská Klaipėda). Železnice byla zavedena v roce 1865 a následně protažena až do Memelu v roce 1875. Elektrické tramvaje začaly jezdit ulicemi Tylže v roce 1900. Město se stalo známé hlavně díky produkci sýra, tzv. tylžský sýr si získal jméno daleko za hranicemi země. Na konci 19. století město dosáhlo počtu obyvatel téměř 35 tisíc. Tylže v tomto období zažívala období prosperity a stala se významným německým centrem v oblasti.

20. století

Na začátku první světové války byla Tylže obsazena na dva měsíce ruskými vojsky (26. srpen – 12. září 1914), ale nedošlo k žádnému poškození města a jinak se válka městu vyhnula. V roce 1918 vydali místní Litevci z organizace Lietuvininks tzv. Tylžská akta, v nichž požadovali připojení Malé Litvy k nově vzniklé samostatné Litvě. Versailleská smlouva ale ponechala město Německu. Naopak Memel byl připojen v roce 1923 k Litvě. Ztráta Memelu se následně na tylžské ekonomice podepsala velice negativně, protože město ztratilo velkou část svého zázemí.

Adolf Hitler navštívil Tylži těsně před vypuknutím války a z této návštěvy pochází známá fotografie z mostu přes řeku Němen. První bombardování zasáhlo město 21. dubna 1943 a další následovala až do července 1944. V říjnu 1944 postoupila Rudá armáda do Memelu a v Tylži byla vyhlášena evakuace veškerého německého obyvatelstva. Následovalo těžké dělostřelecké ostřelování města, které ho zničilo z 80 %. Dne 20. ledna 1945 vstoupili do města sovětští vojáci. Na základě postupimské dohody z roku 1945 připadlo město Sovětskému svazu. Němci, kteří zůstali v Tylži, byli vysídleni a jejich místo zaujali převážně Rusové z centrálního Ruska a Bělorusové. Počet obyvatel města se z téměř 60 tisíc v roce 1939 scvrkl na pouhých 6 500 v roce 1946. Od roku 1946 byla Tylže přejmenována na Sovětsk na počest nového politického řádu v oblasti a následně byla celá nově vzniklá Kaliningradská oblast včetně Sovětsku z vojenských důvodů hermeticky uzavřena od zbytku světa. Sovětsk se pokusil navázat na tradici známého tylžského sýra pod názvem sovětský sýr. Nikdy se ale nepodařilo dosáhnout kvality a reputace bývalého produktu.

Současnost

Po rozpadu SSSR se Sovětsk stal součástí Ruska a slouží jako hraniční přechod do Litvy. V roce 2007 byl na popud ruské vlády do Sovětsku jako příhraničního města omezen přístup cizincům a Rusům nepobývajícím v oblasti. Pohraniční stráž vydávala zvláštní povolení pro vstup do oblasti, o které se muselo žádat 30 dní předem. Omezení pohybu osob výrazně zpomalilo rozvoj města. V červnu 2012 bylo omezení zrušeno a nyní se vztahuje pouze na břeh řeky Němen.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

Etnické složení obyvatelstva

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:^[3]

Galerie

• 
  Tylžský evangelický kostel v roce 1933
• 
  Bývalý evangelický kostel v Tylži
• 
  Interiér Tylžského kostela
• 
  Staré centrum Tylže
• 
  Německá ulice a řeka Němen v Tylži
• 
  Tylžský přístav v 30. letech
• 
  Německá ulice v Tylži před rokem 1945
• 
  Příprava tylžského sýru (30. léta)
• 
  Tylžské divadlo
• 
  Pozůstatek německé zástavby v Sovětsku
• 
  Staré město v Sovětsku s německou zástavbou
• 
  Ruský ortodoxní kostel v Sovětsku
• 
  Pomník míru v Sovětsku
• 
  Hlavní náměstí se sochou Lenina
• 
  Divadlo v Sovětsku
• 
  Sovětský amfiteátr

Významní rodáci

• Johannes Bobrowski, německý spisovatel
• John Kay, kanadsko-americký rockový hudebník
• Armin Mueller-Stahl, německý herec

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sovetsk, Kaliningrad Oblast na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sovětsk na Wikimedia Commons

Města v Kaliningradské oblasti
Hlavní město: Kaliningrad
	Bagrationovsk • Baltijsk • Čerňachovsk • Gurjevsk • Gusev • Gvardějsk • Krasnoznamensk • Laduškin • Mamonovo • Něman • Nestěrov • Ozjorsk • Pioněrskij • Polessk • Pravdinsk • Primorsk • Slavsk • Sovětsk • Svetlij • Svetlogorsk • Zelenogradsk

Autoritní data	NKC: ge727816 GND: 4106491-4 MBAREA: 949f0279-b9e0-4b38-8b07-4f9b28b7eccb VIAF: 243469067 WorldCat Identities: viaf-243469067