Spaso-preobraženský chrám (Pskov)

Spaso-preobraženský chrám
Místo
Stát	Rusko Rusko, Ruské impérium Ruské impérium, Sovětský svaz Sovětský svaz a Ruské carství Ruské carství
Souřadnice	57°48′22″ s. š., 28°19′45,01″ v. d.
Základní informace
Církev	Ruská pravoslavná církev
Diecéze	Pskovská eparchie
Zasvěcení	Proměnění Páně
Architektonický popis
Výstavba	polovina 12. století
Specifikace
Délka	16,5 m
Šířka	15,3 m
Umístění oltáře	východ
Stavební materiál	vápenec, cihly
Další informace
Adresa	Pskov, Rusko Rusko
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	6010030004
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spaso-preobraženský chrám (rusky Спасо-Преображенский собор) je pravoslavný chrám, nejstarší objekt Mirožského kláštera v ruském Pskově. Ceněn je zejména pro fresky z 12. století. V rámci chrámů pskovské architektonické školy byl roku 2019 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Historie

První písemná zmínka o chrámu pochází z Novgorodského prvního letopisu z roku 1156, tentýž pramen také přisuzuje založení chrámu novgorodskému biskupu Nifontovi. Někdy na konci 1. poloviny 12. století potom také pravděpodobně vznikla z rukou řeckých mistrů vnitřní fresková výzdoba. Ty byla v 17. století během přestavby chrámu zabílena, díky čemuž se dodnes dochovalo asi 80 % původní výmalby. Ta byla ovšem poškozena v letech 1900-1901, kdy byla asi polovina fresek neodborně obnovena. Další práce na obnově probíhaly od 20. let 20. století.^[1][1]

V současnosti slouží chrám jako muzeum, bohoslužby se zde konají jen výjimečně.

Popis

Tvar chrámu je pro staroruskou architekturu netypický - hlavní objem stavby tvoří rovnoramenný kříž, na východě prodloužený o apsidu. Místa mezi rameny kříže zaplňují výrazně nižší čtvercové přístavby, do nichž se vchází zevnitř pouze úzkými průchody. Ačkoliv tak má budova obdélníkový půdorys, dominantní hmota ve tvaru kříže je dobře patrná zevnitř i z vně.

Tato forma posloužila jako vzor při stavbě Chrámu Narození přesvaté Bohorodice v Snětogorském klášteře.

Fresky

Chrám byl původně uvnitř vyzdoben freskami od úrovně podlah až po kupoli. Výmalbu provedli neznámí řečtí mistři ve 30. a 40. letech 12. století. Jejich mimořádnost spočívá ve vysoké umělecké úrovni, promyšlené ikonografické koncepci a také v tom, že se dochoval téměř celý soubor maleb. V Rusku neexistují žádné jiné podobné fresky, srovnatelné jsou pouze s některými sicilskými díly taktéž původem z 12. století.

Ústředním tématem je sjednocení lidské a božské podstaty v božím synu a Kristova oběť, kterou vykoupil lidstvo. V konše je vyobrazen deisis a poslední večeře, v kupoli nanebevstoupení Páně.

Galerie

• 
• 
• 
• 
• 
  nanebevstoupení Páně (kupole)
• 
  deisis a poslední večeře
• 
  proměnění Páně
• 
  zvěstování Panny Marie
• 
  zvěstování Panny Marie
• 
  sesoupení Krista do pekel
• 
  oplakávání
• 
  oplakávání
• 
  Mandylion
• 
  evangelisté

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Спасо-Преображенский собор Мирожского монастыря na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spaso-preobraženský chrám na Wikimedia Commons

Chrámy pskovské architektonické školy – světové dědictví UNESCO
Chrám svatého Jana Křtitele • Spaso-preobraženský chrám (Mirožský klášter) • Chrám Archanděla Michaela z Gorodce • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice u průlomu • Chrám Kosmy a Damiána z Primostě • Chrám svatého Jiří ze Vzvozu • Chrám Zjevení Páně • Chrám svatého Mikuláše z Usochy • Chrám svatého Basileia Velikého na Gorce • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Snětogorský klášter)