Frýdlant: Porovnání verzí

Frýdlant
Frýdlant, pohled ze severu
znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Frýdlant
Obec s rozšířenou působností	Frýdlant (správní obvod)
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°55′17″ s. š., 15°4′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 388 (2024)[1]
Rozloha	31,62 km²[2]
Nadmořská výška	295 m n. m.
Počet domů	1 533 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Frýdlant T. G. Masaryka 37 464 01 Frýdlant podatelna@mu-frydlant.cz
Starosta	Dan Ramzer
Oficiální web: www.mesto-frydlant.cz
Frýdlant
Další údaje
Kód obce	564028
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frýdlant (německy Friedland, někdy také Frýdlant v Čechách) je město na severu Čech ležící v okrese Liberec v Libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku na okraji Jizerských hor. Bylo odedávna přirozeným centrem okolního kraje, patrně proto nazývaného Frýdlantsko. Město samo vzniklo kolem stejnojmenného hradu a zámku a protéká jím řeka Smědá. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 7 400^[1] obyvatel.

Historie

Předpokládá se, že hrad Frýdlant vznikl někdy ve čtyřicátých letech 13. století na ochranu země proti očekávanému vpádu Tatarů. Jeho vybudování zároveň ukončilo nadvládu biskupů z Míšně nad okolním územím patřícím tehdy rodu Ronovců. Roku 1278 již přímo pod hradem na břehu řeky Smědé v blízkosti brodu existovala osada s kostelíkem a tržištěm. V době německé kolonizace za Biberštejnů byla osada povýšena na město a rozšířena. Toto město bylo chráněno hradbou, vodním příkopem a palisádovým náspem, vstup do něj zajišťovala dvojice bran: první směrem k brodu a druhá – Horní – směrem k hradu. V této době také na opačném břehu Smědé vznikla osada Větrov. Podle urbáře roku 1552 bylo ve městě a předměstí 234 domů a pracovalo zde 21 pláteníků, 16 soukeníků, 10 řezníků a mnoho dalších řemeslníků.

Za Biberštejnů přežilo město několik požárů a v letech 1428–1433 několik husitských nájezdů. Po smrti Kryštofa z Biberštejna 15. prosince 1551 připadlo Frýdlantsko opět královské komoře a od ní jej získal za 40 000 tolarů rod Redernů. Během této výměny velmožů si nechali frýdlantští měšťané potvrdit svá městská privilegia. Za Kateřiny z Redernu došlo ke sporu o právo várečné, kdy se měšťané i šlechtična hlásili o právo vařit pivo. Za Redernů byla ve městě postavena nová radnice osazená erby Redernů a Šliků, začalo se s dlážděním ulic a náměstí. Na sklonku 16. století si Redernové v těsném sousedství původního hradu postavili nový renesanční zámek zdobený sgrafity a s novou zámeckou kaplí zasvěcenou svaté Anně.

Do širokého povědomí však vstoupil Frýdlant až za dvanáctileté vlády Albrechta z Valdštejna. Ten se k panství dostal po bitvě na Bílé hoře, když byl Kryštof z Redernu nucen z panství uprchnout. 4. dubna 1621 obsadil město Frýdlant oddíl Valdštejnovy pěchoty. 5. června Ferdinand II. udělil Albrechtovi frýdlantské a liberecké panství v léno a Valdštejn o rok později za tyto oblasti císaři zaplatil 150 000 zlatých. Valdštejn nepotvrdil městu právo várečné a zakázal protestantskou víru. I když celé vévodství neslo jméno podle Frýdlantu, vévoda sám zde pobýval jen krátce: 1. prosince 1627, 4.–7. června 1628 a v únoru a dubnu roku 1630. Sídelním městem vévodství byl Jičín. Tato doba znamenala pro město i okolní kraj nebývalý hospodářský rozmach. Válečná konjunktura poskytovala místním obyvatelům mnoho pracovních příležitostí, například při výrobě střelného prachu, v papírně a i dalších podnicích. Kraj byl také po celá dvacátá léta ušetřen válečných útrap, za což si vysloužilo označení „šťastná země“ (terra felix). Město bylo vyrabováno 28. srpna 1629, když tudy projížděli chorvatští jezdci. Větším nebezpečím byl saský vpád v roce 1631, kterého tehdy hodlal využít i Kryštof z Redernu k návratu na své panství. Vpád však byl neúspěšný a Kryštofův návrat se tak nekonal. Během vpádu bylo opevnění Frýdlantu značně posíleno a na zámek se vrátila Valdštejnská posádka. Díky ní také nepadl zámek do nepřátelských rukou, když před 24. listopadem 1632 město obsadil oddíl zhruba tisíce mužů.

Po Valdštejnově smrti 25. 2. 1634 získali panství Gallasové. Matyáš z Gallasu zde však mnoho příležitostí k vládě nedostal – zuřila třicetiletá válka a město bylo střídavě okupováno různými stranami konfliktu. Město bylo celkem desetkrát obsazováno Švédy i císařskými vojsky, také v této době vyhořelo a 24. května 1639 dokonce Švédové obsadili frýdlantský zámek. Během jejich okupace se na začátku roku 1640 na zámek dokonce vrátil Kryštof z Redernu a byl prohlášen za majitele panství Frýdlant, Liberec a Závidov. Císařská vojska však Frýdlant znovu obsadila 17. března 1640 a Kryštof musel (již navždy) svá panství opustit.

Po Gallasech se pány okolních panství stali Clam-Gallasové. Ti zde vládli až do 20. století. Také za jejich dlouhého panování byl Frýdlant vystaven válečným útrapám za sedmileté války a v roce 1813, kdy jím táhla Napoleonova armáda.

Během těchto dlouhých staletí byl Frýdlant významnější než sousední Liberec. To se ovšem změnilo v 19. století s rozvojem textilního průmyslu. S rychle rostoucím Libercem nedokázal Frýdlant udržet krok a začal se dostávat do jeho stínu.

Od 1. ledna 1986 pod město spadá místní část Albrechtice u Frýdlantu.^[4]

Od 2. dubna 2012 dohlíží na bezpečnost ve městě liberecká městská policie. Smlouva je sepsána do roku 2016. Využívání městské policie z Liberce šetří Frýdlantu asi 2 miliony korun ročně.^[5]

Dne 7. srpna 2010 zasáhly město bleskové povodně, nejvíce škod napáchala rozvodněná řeka Smědá.^[6] Již před ní, 7. dubna 2010, ale začala ve městě rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka.^[7] Probíhala podle návrhu zpracovaného architekty Vladimírem Baldou a Jiřím Janďourkem.^[8] Úpravy skončily 24. září 2011 a upravené náměstí se otevíralo za přímého rozhlasového přenosu na stanici Český rozhlas Sever.^[9] Přestavbu ocenil jak architekt Adam Gebrian,^[10] tak také Centrum české architektury, které v soutěži Think Arch udělilo v kategorii architektů do 40 let oběma autorům návrhu první místo.^[8]

Části města

• Albrechtice u Frýdlantu (Olbersdorf)
• Frýdlant (Friedland)
• Větrov (Ringenhain) – dělí se na ZSJ Dolní a Horní Větrov, U Nádraží, Pod Špičákem (tj. Polní Domky), Zátiší (tj. Nichtovy Domky)

Osady a samoty:

• Hág (též Háj; něm. Hag, popř. Haag)
• Zámecký Okres
• Bažantnice (Fasangarten)
• Údolí (též Jäklovo Údolí; něm. Jäkelsthal, popř. Jäckelsthal)
• Harta (Harte)
• Tongrund (Thongrund)
• Polní Domky (Feldhäuser)
• Větrov-Zátiší (též Nichtovy Domky; něm. Nichthäuser)
• Filipov (Philippsberg)

Školství

• Základní škola
• Gymnázium Frýdlant
• Odborné školy:
  • Střední zemědělská škola s obchodní akademií
  • Střední odborné učiliště s rodinnou školou
  • Zvláštní odborné učiliště se speciální rodinnou školou

Ve městě se též nachází dětský domov.^[11]

Pamětihodnosti

• Hrad a zámek Frýdlant založený ve 13. století.^[12]
• Pseudorenesanční radnice z let 1892–1896 s městským muzeem ve druhém patře byla postavena vídeňským architektem Franzem von Neumannem.
• Kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549–1551 je díky mnoha přestavbám směsicí slohů. V jeho kapli je rodinná hrobka Redernů z roku 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Tento náhrobek ze čtyř druhů mramoru je dílem vratislavického umělce nizozemského původu, Kryštofa Gerharda Heinricha z Amsterdamu. V ohradní zdi okolo kostela jsou umístěny výklenkové kapličky Křížové cesty.
• Kostel Krista Spasitele náležející Církvi československé husitské
• Pravoslavný kostel Sv. Maří Magdaleny
• Dům purkmistra Zestermanna na náměstí
• Morový sloup na památku obětí epidemií byl postaven v roce 1899
• Frýdlantská rozhledna na Frýdlantském vrchu je 21 metrů vysoká rozhledna z pálených cihel a žulových bloků postavená v roce 1907.
• na hřbitově se nacházejí vedle hrobů českých také německé, z nichž do některých se stále ještě pohřbívá. Některé z hrobů jsou až z počátku 19. století. Nachází se zde například hrobka mlynářské rodiny Siegmundů, jejíž součástí je cenná secesní reliéfní plastika.^{[p 1]} U hřbitovní zdi poblíž vchodu jsou ale náhrobky ještě staršího data. Texty na nich však již nejsou čitelné. Na hřbitově odpočívají také francouzští, italští a polští zajatci, jež zde na následky věznění skonali během května roku 1945.^[13]
• Nad městem na Křížovém vrchu se nachází druhá frýdlantská Křížová cesta.

• 
  Zámek
• 
  Radnice
• 
  Kostel Nalezení svatého Kříže
• 
  Jedna z frýdlantských vodáren
• 
  Lávka přes řeku Smědou (zničena při povodních v srpnu 2010)

Doprava

Frýdlant má silniční spojení s okolními obcemi a díky silnici 13 také s Libercem a hraničním přechodem Habartice–Zawidów. Je zde autobusové nádraží ČSAD.

Od srpna 2015 bude na tři měsíce zkušebně v provozu městská doprava. Trasa je dlouhá 13 kilometrů a autobus Iveco Stratos ji vykoná za 36 minut.^[14]

Místní železniční stanice na trati Liberec - Raspenava - Frýdlant - Černousy nese název Frýdlant v Čechách. Odbočuje zde železniční trať Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem. Úzkorozchodná dráha do Heřmanic byla v roce 1976 zrušena.

V chodníku u domu číslo popisné 170 v ulici Míru je umístěn žulový kilometrovník s údajem „28,6“.^[15]

Osobnosti

• Heinrich Ehrlich
• Heinrich Kaulfersch (1864–???) – majitel továrny na zemědělské stroje, starosta města a poslanec zemského sněmu
• Franz Mohaupt – hudební skladatel
• Johann Pulkrabek – v letech 1856–1865 působil ve městě (vedl záložní spolek, člen zastupitelstva města). Roku 1865, při jeho odchodu do Prahy, mu byl udělen titul čestného občana^[16]
• Dan Ramzer (* 1969) – od 2007 starosta města
• Lucie Zralá – pedagožka
• Alexander Tomský – český novinář

Partnerská města

• Frýdlant nad Ostravicí, Česká republika
• Friedland, Braniborsko, Německo
• Friedland, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Německo
• Friedland in Niedersachsen, Dolní Sasko, Německo
• Korfantów, Polsko
• Pravdinsk, Rusko
• Mieroszów, Polsko
• gmina Siekierczyn, Polsko

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9. 

Související články

• Městská památková zóna Frýdlant v Čechách
• Nemocnice Frýdlant
• Valdštejnské slavnosti
• Putování za vodou (naučná stezka vedoucí městem)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýdlant na Wikimedia Commons
• Za Němců to ve Frýdlantu vypadalo lépe, ukazuje výstava školáků
• Hokejisté ve Frýdlantu mají nový krytý zimní stadion. Za 21 milionů
• Ve frýdlantské škole mají novou učební pomůcku. Meteorologickou stanici

Autoritní data	Biblio: 740e1ea2-1283-41fb-b992-ff0b6a647bf5, 96923034-688d-4408-b69a-aec38e794f5c NKC: ge129166 GND: 1053538421, 4238793-0 LCCN: n92084419 NLI: 987007530942305171 VIAF: 122486976