Původní text byl chybný. Proto jej upravuji. Pojmy úředník a správní činnost podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů – stanovisko odboru legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
Revert editací o dobré vůli od uživatele 95.173.87.5: Copyvio z https://docplayer.cz/5875556-Seminar-zakon-c-312-2002-sb-o-urednicich-uzemnich-samospravnych-celku-praha-3-prosince-2014.html%20a%20https://www.epravo.cz/top/clanky/kdo-je-urednikem-podle-zakona-o-urednicich-uzemnich-samospravnych-celku-20004.html. (TW) značka: vrácení zpět |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{neověřeno}} |
{{neověřeno}} |
||
'''Úředník''' obecně je osoba, která pracuje v [[administrativa|administrativě]]. Pracovištěm úředníka je [[kancelář]] zaměstnavatele, firmy. Úředník za svou práci pobírá zaměstnaneckou [[Mzda|mzdu]]. |
|||
'''Úředníkem''' je dle § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb. zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo do úřadu městské části hlavního města Prahy. |
|||
Historicky je známo více označení a více druhů úředníků, různě zaměřených: [[akcesista]], [[kancelista]], [[oficiál]], [[aktuár]], [[adjunkt]], revident (úředník provádějící [[revize]]) apod. I dnes se s úředníky běžně setkáváme: [[účetní]] a [[fakturant]], [[Sekretář (administrativa)|sekretář]]. Pojem úředník lze také úžeji chápat jako pracovníka na přepážce, jehož účelem je styk s veřejností, na rozdíl od vnitropodnikových pracovníků v administrativě obecně. |
|||
'''Úředníkem tedy jsou pouze ti zaměstnanci územního samosprávného celku, kteří se podílejí na výkonu správních činností a zároveň jsou zařazeni do úřadu daného územního samosprávného celku.''' Zákon o úřednících územních samosprávných celků se naopak nevztahuje na zaměstnance územních samosprávných celků, kteří v jejich úřadech zařazeni nejsou, a to i v případě, že by tito zaměstnanci vykonávali nebo se podíleli na výkonu správních činností, dále se nevztahuje ani na členy volených orgánů územních samosprávných celků (členy zastupitelstva nebo rady územního samosprávného celku, na starosty, primátory či hejtmany), a v neposlední řadě se zákon nevztahuje ani na osoby, které mají s územním samosprávným celkem uzavřenou některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. |
|||
'''Státní úředník''' úžeji je osoba, která pracuje pro [[Veřejná správa|veřejnou správu]].{{Doplňte zdroj}} Pracovištěm úředníka je [[státní úřad]]. Takový úředník je ve [[Služební poměr|služebním poměru]] a pobírá [[plat]]. |
|||
V § 1 odst. 3 pak zákon o úřednících územních samosprávních celků stanoví okruhy zaměstnanců územního samosprávného celku, kteří se za úředníky nepovažují. |
|||
== Postavení ve společnosti == |
|||
{{Upravit část|neencyklopedické formulace, třeba „mohli být vnímáni jako dobrá partie pro sňatek“ apod.}} |
|||
{{Vlastní výzkum}} |
|||
=== Postavení vyšších úředníků === |
|||
V historii být vedoucím či vysokým státním úředníkem znamenalo velkou moc: Vysocí státní úředníci byli do značné míry sami svými pány a [[de facto]] vládci přidělené oblasti. Proto také své moci i zneužívali, a byli za to kritizováni: Například [[John Emerich Edward Dalberg-Acton|lord Acton]] je znám výrokem {{citát v řádku|Moc [[korupce|korumpuje]] a absolutní moc korumpuje absolutně.}} Dotčení pohlaváři si tedy časem vymohli právo na ochranu i před slovními útoky, což vyeskalovalo až k odposlechům a zátahům [[tajná policie|tajné státní policie]] na jedné straně, a na druhé straně k agitacím, jak je vidět na osudech [[Karel Havlíček Borovský|K. H. Borovského]], a jak satiricky popisuje [[Jaroslav Hašek|Hašek]] ve [[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Švejkovi]]. |
|||
Moc i těch nejvyšších úředníků v dnešní době bývá omezená [[zákon]]y a [[Demokracie|demokratickými]] principy. |
|||
Jsou to: |
|||
=== Postavení nižších úředníků === |
|||
1. zaměstnanci zařazení ve vlastních organizačních složkách územního samosprávného celku, které nemají právní subjektivitu, |
|||
Nižší státní úředníci a obecně státní zaměstnanci, i zaměstnanci státních firem jako byla Pošta nebo Dráha, si bývali vědomi, že jsou placeni z daní občanů. A také proto, že na dané oddělení bylo přiděleno jen omezené množství peněz na státní zaměstnance, snažili se zastat práci celého oddělení sami, protože přijmutím další síly by jejich plat musel poklesnout, nebo by dostali ještě i jinou další práci. Tímto přístupem si udržovali jistou společenskou prestiž. Navíc se obecně vědělo, že mají definitivu a tedy jsou doživotně zajištění, proto například mohli být vnímáni jako dobrá partie pro sňatek.{{Doplňte zdroj}} Na druhou stranu byla jejich jistota dlouhodobé perspektivy a [[Definitiva|definitivy]] vyvážena jejich platy, které byly podprůměrné, v porovnání se zaměstnanci ve fluktuujícím soukromém sektoru.{{Doplňte zdroj}} |
|||
Postupem času kvůli nepřetržitému nárůstu státní [[byrokracie]] počet úředníků dlouhodobě stoupá, státní zaměstnanci ztratili povědomí, kdo je živí, a i sami nižší vedoucí úředníci růst svých úřadů a oddělení podporují: S velikostí jejich úřadu totiž roste i jejich prestiž a moc – mezi ostatními státními zaměstnanci. A naopak s tím souvisí již jednoznačná degradace prestiže takových povolání v očích [[Daňový subjekt|daňových poplatníků]]. |
|||
2. zaměstnanci zařazení jen ve zvláštních orgánech územního samosprávného celku a |
|||
Dnešní úředník má v České republice povinnost úspěšně složit [[Úřednická zkouška|Úřednickou zkoušku]]. |
|||
3. zaměstnanci, kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo kteří výkon takových prací řídí (tzv. obslužné činnosti). |
|||
Vymezení pojmu správní činnosti je zcela zásadní pro určení, zda konkrétní zaměstnanec územního samosprávného celku je či není úředníkem (viz § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb.). Správními činnostmi se podle § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb. rozumí plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů. |
|||
<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Zarivnij |
|||
| jméno = Petr |
|||
| titul = Trestní odpovědnost osob činných ve volených orgánech územních samosprávných celků |
|||
| periodikum = Časopis pro právní vědu a praxi |
|||
| datum vydání = 2016-12-19 |
|||
| ročník = 24 |
|||
| číslo = 4 |
|||
| strany = 661 |
|||
| issn = 1805-2789 |
|||
| doi = 10.5817/cpvp2016-4-12 |
|||
| url = http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2016-4-12 |
|||
| datum přístupu = 2020-06-23 |
|||
}}</ref> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 23. 6. 2020, 13:03
Úředník obecně je osoba, která pracuje v administrativě. Pracovištěm úředníka je kancelář zaměstnavatele, firmy. Úředník za svou práci pobírá zaměstnaneckou mzdu.
Historicky je známo více označení a více druhů úředníků, různě zaměřených: akcesista, kancelista, oficiál, aktuár, adjunkt, revident (úředník provádějící revize) apod. I dnes se s úředníky běžně setkáváme: účetní a fakturant, sekretář. Pojem úředník lze také úžeji chápat jako pracovníka na přepážce, jehož účelem je styk s veřejností, na rozdíl od vnitropodnikových pracovníků v administrativě obecně.
Státní úředník úžeji je osoba, která pracuje pro veřejnou správu.[zdroj?] Pracovištěm úředníka je státní úřad. Takový úředník je ve služebním poměru a pobírá plat.
Postavení ve společnosti
Postavení vyšších úředníků
V historii být vedoucím či vysokým státním úředníkem znamenalo velkou moc: Vysocí státní úředníci byli do značné míry sami svými pány a de facto vládci přidělené oblasti. Proto také své moci i zneužívali, a byli za to kritizováni: Například lord Acton je znám výrokem „Moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.“ Dotčení pohlaváři si tedy časem vymohli právo na ochranu i před slovními útoky, což vyeskalovalo až k odposlechům a zátahům tajné státní policie na jedné straně, a na druhé straně k agitacím, jak je vidět na osudech K. H. Borovského, a jak satiricky popisuje Hašek ve Švejkovi.
Moc i těch nejvyšších úředníků v dnešní době bývá omezená zákony a demokratickými principy.
Postavení nižších úředníků
Nižší státní úředníci a obecně státní zaměstnanci, i zaměstnanci státních firem jako byla Pošta nebo Dráha, si bývali vědomi, že jsou placeni z daní občanů. A také proto, že na dané oddělení bylo přiděleno jen omezené množství peněz na státní zaměstnance, snažili se zastat práci celého oddělení sami, protože přijmutím další síly by jejich plat musel poklesnout, nebo by dostali ještě i jinou další práci. Tímto přístupem si udržovali jistou společenskou prestiž. Navíc se obecně vědělo, že mají definitivu a tedy jsou doživotně zajištění, proto například mohli být vnímáni jako dobrá partie pro sňatek.[zdroj?] Na druhou stranu byla jejich jistota dlouhodobé perspektivy a definitivy vyvážena jejich platy, které byly podprůměrné, v porovnání se zaměstnanci ve fluktuujícím soukromém sektoru.[zdroj?]
Postupem času kvůli nepřetržitému nárůstu státní byrokracie počet úředníků dlouhodobě stoupá, státní zaměstnanci ztratili povědomí, kdo je živí, a i sami nižší vedoucí úředníci růst svých úřadů a oddělení podporují: S velikostí jejich úřadu totiž roste i jejich prestiž a moc – mezi ostatními státními zaměstnanci. A naopak s tím souvisí již jednoznačná degradace prestiže takových povolání v očích daňových poplatníků.
Dnešní úředník má v České republice povinnost úspěšně složit Úřednickou zkoušku.
Externí odkazy
Slovníkové heslo úředník ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu úředník na Wikimedia Commons - Kdo je „úředníkem“ podle zákona o úřednících územních samosprávných celků na epravo.cz
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Rozdíl/18753489 |
