Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: Porovnání verzí

• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
  Motto	Lepší politiky pro lepší životy
  Předchůdce	Organisation for European Economic Co-operation
  Vznik	16. dubna 1948 a 30. září 2010
  Právní forma	mezinárodní organizace
  Sídlo	rue André-Pascal 2, Paříž, 750 16, Francie
  Souřadnice	48°51′41,54″ s. š., 2°16′9,37″ v. d.
  Úřední jazyk	angličtina a francouzština
  Členové	37 států (2020)
  Generální tajemník	Thorkil Kristensen, Emiel van Lennep, Jean-Claude Paye, Don Johnston, José Ángel Gurría a Mathias Cormann
  Oficiální web	www.oecd.org
  multimediální obsah na Commons
  Některá data mohou pocházet z datové položky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 37^[1] ekonomicky velmi rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu.

OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.

Mezi hlavní orgány OECD patří rada, složená z ministrů, coby zástupců členských zemí, dále výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných komisí. Sídlem sekretariátu OECD je Château de la Muette v Paříži.

Historie

Předchůdcem OECD byla Organizace pro Evropskou hospodářskou spolupráci (Organisation for European Economic Cooperation, OEEC), založená 17. dubna 1948, jejímž účelem bylo zejména rozdělování prostředků Marshallova plánu, ale také hospodářská a měnová spolupráce a odstraňování obchodních překážek. Organizaci založilo 17 západoevropských států a tři německé okupační zóny, tedy státy přijímající pomoc z Marshallova plánu (kromě nich Marshallův plán přijala také Jugoslávie a Svobodné území Terst). Později se připojilo Španělsko.^[2]

Cíle a činnost

OECD poskytuje prostředí, ve kterém mohou jednotlivé vlády vzájemně porovnávat svoje zkušenosti s různými typy politik, hledat odpovědi na běžné problémy, poznat dobře fungující praxi a koordinovat domácí a zahraniční politiku. Mandát OECD je velmi široký, protože pokrývá řadu záležitostí vztahujících se k ekonomice, životnímu prostředí a sociální politice.

Je to fórum, ve kterém vzájemný tlak může působit jako silný motivační prostředek k zavádění tzv. měkkého práva – nesvazujících nástrojů, které však mohou někdy vést i k závazným dohodám.

Spolupráce mezi jednotlivými vládami pramení z informací a analýz, poskytovaných sekretariátem v Paříži. Ten shromažďuje data, monitoruje trendy a analyzuje a předpovídá další ekonomický vývoj. Snaží se také zachytit sociální změny nebo rozvoj v obchodu, ochraně životního prostředí, zemědělství, technologiích, zdanění a dalších oblastech. OECD je také známá jako jedna z nejlepších statistických agentur, jelikož publikuje velmi zajímavé průzkumy s množstvím informací a širokým zaměřením.

V uplynulém desetiletí OECD vyřešilo řadu ekonomických, sociálních a environmentálních záležitostí,^[3] zatímco dále prohlubovalo svoje spojení s podniky, obchodními uniemi a dalšími zástupci civilní společnosti. Vyjednávání na úrovni OECD ohledně zdanění a celních poplatků například vytvořilo podmínky pro tvorbu mnoha bilaterálních daňových dohod po celém světě.

Mimo jiné si vzalo OECD také za cíl koordinovat mezinárodní boj s politickou korupcí a úplatkářstvím a vytvořilo pro tyto účely Dohodu proti úplatkářství (anglicky OECD Anti-Bribery Convention), která vešla v platnost v únoru 1999.

OECD ustavilo také pracovní tým zabývající se spamem,^[4] který vytvořil detailní zprávu s několika poměrně zajímavými informacemi, vztahujícími se k této problematice (např. stav v rozvojových zemích nebo nejlepší praktiky pro ISP).

Členské státy

K červnu 2020 má OECD 37 členů.

S OECD blízce spolupracuje Evropská komise, od roku 2007 v režimu rozšířené spolupráce také Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jihoafrická republika.^[5] Rada OECD také zvažuje žádosti o členství Argentiny, Brazílie, Bulharska, Chorvatska, Peru a Rumunska. Dalších 25 států je členem nebo pozorovatelem v odborných komisích OECD, dalších 50 pak v ostatních aktivitách.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Organisation for Economic Co-operation and Development na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj na Wikimedia Commons
• http://www.oecd.org
  • stručná videoprezentace tamtéž (aj) http://www.oecd.org/pages/0,3417,en_36734052_36734103_1_1_1_1_1,00.html
  • zakládací dokument (aj) Convention on the Organisation for Economic Co-operation and Development
• Stálá mise České republiky při OECD v Paříži
• Stručný článek na serveru Svazu průmyslu
• Článek na serveru Ministerstva životního prostředí „o aktivitách OECD v oblasti ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje“
• Články na serveru Ministerstva průmyslu a obchodu o OECD

Autoritní data

NKC: ko20010088613, ko20010088627 BIBSYS: 90051681 BNE: XX253876 BNF: cb118652073 (data) CANTIC: 981058513296606706 CiNii: DA00318815 GND: 5157-3 HDS: 013814 ICCU: TO0V382538 ISNI: 0000 0001 2159 0079, 0000 0001 2308 2158 LCCN: n79045354 LNB: 000016639 NDL: 00268474 NLA: 35820385 NLG: 123579 NLI: 987007266134305171 NLK: KAB201400146 NSK: 000075992 PLWABN: 9810540141405606 SELIBR: 272078 SUDOC: 026396963 ULAN: 500224707 VcBA: 494/50830 VIAF: 131524099