| Spišský Hrušov | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°56′45″ s. š., 20°42′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 424 m n. m. |
| Stát | Slovensko Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Spišská Nová Ves |
| Tradiční region | Spiš |
  Spišský Hrušov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,07 km² |
| Počet obyvatel | 1 261 (2011) |
| Hustota zalidnění | 96,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Elena Franková[1] |
| Vznik | 1253 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad č. d. 216 053 63 Spišský Hrušov |
| Telefonní předvolba | +421-53 |
| PSČ | 053 63 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SN |
| NUTS | 543616 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spišský Hrušov je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.
Polohopis
Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny na soutoku potoků Lodina a Hrušov.
Sousední obce
Buglovce, Bystrany, Domaňovce, Hincovce, Chrást nad Hornádom, Jamník, Olcnava, Vítkovce
Vodní toky
Lodina, Hrušov
Symboly obce
Http://www.crwflags.com/fotw/flags/sk-sn-sh.html
Historie
Staré a cizí názvy obce
- 1250
- 1280
- 1299
- 1307
- 1319
- 1773
- 1786
Německý název:
Maďarský název:
Politika
Starostové obce
1990 – 2010 Viktor Butvin (nekalá)
2010 – Elena Franková (Směr)
Zastupitelstvo
1990 – 1994 – 9 poslanců
1994 – 1998 – 9 poslanců (6 HZDS, 3 SDĽ)
1998 – 2002 – 9 poslanců (5 HZDS, 4 KDH)
2002 – 2006 – 7 poslanců (4 KDH, 2 HZDS, 1 nekalá)
Obyvatelstvo
Vývoj obyvatelstva od roku 1869:
| Rok sčítání | Počet obyvatel | Počet domů |
|---|---|---|
| 1869 | - | |
| 1880 | 680 | 105 |
| 1890 | 624 | 102 |
| 1900 | 624 | 96 |
| 1910 | 592 | 93 |
| 1921 | 538 | 98 |
| 1930 | 532 | 97 |
| 1950 | 689 | 123 |
| 1961 | 864 | 156 |
| 1970 | 1 058 | 202 |
| 1980 | 1 108 | 229 |
| 1991 | 1 183 | 259 |
| 2001 | 1 251 | 278 |
Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):
| Počet obyvatel | % | |
|---|---|---|
| Římskokatolická církev | 1 227 | 98,1 |
| Řeckokatolická církev | 3 | 0,2 |
| Pravoslavná církev | 2 | 0,2 |
| Bez vyznání | 10 | 0,8 |
| Ostatní a nezjištěno | 9 | 0,7 |
Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):
| Počet obyvatel | % | |
|---|---|---|
| Slovenská | 1 240 | 99,1 |
| Maďarská | 2 | 0,2 |
| Ukrajinská | 2 | 0,2 |
| Česká | 2 | 0,2 |
| Ostatní a nezjištěno | 5 | 0,4 |
Kultura a zajímavosti
Památky
Zámeček
Původně renesanční z roku 1596, v polovině 18. stol. zbarokizován a zač. 19. stol. na průčelí upravován v klasicistním slohu. Dvoupodlažní budova s obdélníkovým půdorysem a trojtraktovou blokovou dispozicí. Na průčelí je střední triaxiální rizalit, členěný na přízemí pilastry a na poschodí pilířovou lodžií. Ústřední vestibul je zaklenut valenou klenbou s lunetami. V jedné místnosti je renesanční vyřezávaný trámový strop, na kartuši mešternice s letopočtem 1596 a iniciálami. Těžká, šindelem krytá mansardová střecha.
Katolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
Je původně gotický z konce 13. stol., přestavěný v 17. a 18. stol., renovovaný roku 1900. Jednolodní s rovným uzávěrem, přistavěnou sakristií, boční kaplí a představěnou věží. Presbytář zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. Loď měla původně dřevěný rovný strop a v 17. stol. byla zaklenuta křížovou hřebenovou klenbou. Po celé její délce je přistavěna kaple sv. Žofie z 18. stol., zaklenuta korýtkovou klenbou, v sakristii je pruská klenba. Interiérová výmalba kostela je od Jozefa Hanuly z roku 1896. Hlavní oltář je raně barokní etážový, z konce 17. stol., ve sloupové architektuře symetricky rozestavěné sochy světců, uprostřed nový obraz sv. Kateřiny Alexandrijské od J. Hanuly z roku 1900. V boční kapli oltář sv. Žofie, barokní z první poloviny 18. stol., sloupová architektura se štítovým nástavcem a novým ústředním obrazem sv. Žofie od J. Hanuly. Volné obrazy: Sedmibolestná P. Maria, barokní z první poloviny 18. stol., Narození, pozdněklasicistický z poloviny 19. stol., gotická Madona z konce 15. stol. Barokní kalich z období kolem roku 1740. Pacifikál barokní z 18. stol., pozdněgotický zvon z roku 1521 od zvonolijce Andreje. Z původního zařízení kostela dostalo se gotické ciborium do Budapešti, jeho kopie je z roku 1916 a je v sakristii.
Zřícenina Kostela sv. Stanislava
Východně od obce stojí v poli zřícenina středověkého kostela sv. Stanislava, z níž se zachovala už jen věž. Kostel byl součástí zaniklé vesnice Miloje.
Hospodářství a infrastruktura
Farní úřad
Římskokatolický – č. d.. 213
Duchovní správce: ThLic. Roland Gerát
Školství
- Mateřská škola – č.. d. 217
- Základní škola – č.. d. 264
Osobnosti
Významné osobnosti
02.08.1842 se v obci narodil Reginald Augustin Garžík, páter, dominikán, slovenský kazatel. Studoval na gymnáziu v Levoči a v Košicích. V r.. 1862 vstoupil do řehole dominikánů ve Vídni. Za kněze byl vysvěcen 28.7.1867 ve Vídni, 11.6.1876 se stal převorem dominikánského kláštera v Košicích. Zasloužil se o rozvoj náboženského života Slováků, založil Slovenský církevní zpěvokol tiskem vydal zpěvník. Postaral se o restauraci dominikánského kostela, dal vyhotovit v něm kvalitní varhany. Pro bratrstvo sv. Růžence zakoupil vlastní dům a založil útulek pro mrzáky. Jako jediný Slovák řádu v roce 1900 byl z trestu přeložen do Vídně. V roce 1922 se vrátil už do ČSR.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spišský Hrušov na slovenské Wikipedii.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Elena Franková je v seznamu. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spišský Hrušov na Wikimedia Commons - Stránka obce Archivováno 2. 2. 2014 na Wayback Machine.
- Www.apsida.sk - profil středověkého kostela v Miloji
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Spišský_Hrušov |
