Klokočovité

Klokočovité
Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	Crossosomatales
Čeleď	klokočovité (Staphyleaceae) Martynov, 1820
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klokočovité (Staphyleaceae) je nevelká čeleď vyšších dvouděložných rostlin řazená dnes do řádu Crossosomatales. Jsou to dřeviny se vstřícnými složenými listy a pětičetnými květy. Čeleď zahrnuje asi 45 druhů ve 2 až 4 rodech. V Evropě roste pouze klokoč zpeřený, některé další druhy klokočů se zřídka vysazují jako okrasné dřeviny.

Popis

Klokočovité jsou stromy a keře se vstřícnými složenými listy. Listy jsou nejčastěji lichozpeřené, řidčeji trojčetné. Čepel listů je na okraji pilovitá, se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou pravidelné, pětičetné. Kališní i korunní lístky jsou volné nebo do různé míry srostlé. Tyčinek je 5. Semeník je svrchní, srostlý nejčastěji ze 2 až 3 plodolistů. Plodem je tenkostěnná tobolka připomínající měchýřek.^[1][2]

• 
  Květenství klokoče zpeřeného (Staphylea pinnata)
• 
  Detail květů klokoče Staphylea bolanderi
• 
  Otevřená tobolka klokoče zpeřeného (Staphylea pinnata)
• 
  Plody klokoče trojlistého (Staphylea trifolia)

Rozšíření

Čeleď zahrnuje 45 druhů ve 2 až 4 rodech v závislosti na taxonomickém pojetí. Je rozšířena především v severním mírném pásu, v některých oblastech však přesahuje i do tropů. Roste v Evropě, Asii od Himálaje a Číny po Japonsko a jihovýchodní Asii, v Severní Americe, v Karibiku a v horách Střední a Jižní Ameriky.^[3] V evropské květeně jsou klokočovité zastoupeny jediným druhem, kterým je klokoč zpeřený (Staphylea pinnata).^[4]

Taxonomie

Čeleď klokočovité byla v klasických systémech řazena jako jedna z bazálních čeledí do řádu mýdelníkotvaré (Sapindales). Za znaky shodné s mýdelníkovitými (Sapindaceae) byly považovány zejména pětičetný kalich a koruna, nektáriový disk v květech, zpeřené listy a měchýřkovité plody. Molekulární analýzou rbcL však bylo prokázáno, že zde není přímá vazba a naopak byla zjištěna příbuznost s čeledí Crossosomataceae.^[5]

Pojetí čeledi prošlo několika změnami a její rodové rozčlenění není dosud zcela vyřešeno. Rody Huertea a Tapiscia byly s nástupem molekulárního systému přeřazeny do čeledi Tapisciaceae v rámci řádu Huerteales. V klasickém pojetí zahrnovala čeleď Staphyleaceae 3 rody: Staphylea, Turpinia a Euscaphis. Později byl na základě výsledků molekulárních studií rod Euscaphis a americké druhy rodu Turpinia vřazen do široce pojatého rodu Staphylea, zatímco druhy Turpinia ze Sterého světa byly vyčleněny do rodu Dalrympelea. Podrobnější molekulární studie, vydaná v roce 2017, toto rozdělení zpochybňuje. Druhy čeledi Staphyleaceae jsou v ní uspořádány do celkem 5 kladů: 1. americké druhy Turpinia, druhy Turpinia ze Starého světa, druhy Staphylea výhradně ze Starého světa, druhy Staphylea z Ameriky a část asijských druhů tohoto rodu a Euscaphis. Taxonomická revize celé čeledi nebyla dosud vydána.^[6]

Zástupci

• klokoč (Staphylea)
• turpinie (Turpinia, syn. Staphylea)^[7]

Význam

Některé druhy klokoče (Staphylea) jsou občas pěstovány jako okrasné dřeviny. Ze semen našeho domácího klokoče zpeřeného se dříve dělaly růžence.

Přehled rodů

Dalrympelea, Euscaphis, Staphylea, Turpinia^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu klokočovité na Wikimedia Commons
• Taxon Staphyleaceae ve Wikidruzích