| Stará Boleslav | |
|---|---|
_(3).jpg) Děkanská zahrada, kde bylo objeveno torzo zděné hradby | |
| Poloha | |
| Adresa | Stará Boleslav, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Česko Česko |
| Souřadnice | 50°11′41,04″ s. š., 14°40′17,48″ v. d. |
  Stará Boleslav | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20488/2-4119 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stará Boleslav je raně středověké hradiště překryté zástavbou stejnojmenného města v okrese Praha-východ. Vzniklo na začátku desátého století a snad během života Boleslava I. bylo opevnění hradiště přestavěno z dřevohlinité hradby na hradbu kamennou. Součástí hradiště byl kostel svatého Kosmy a Damiána, u jehož dveří měl být zabit kníže Václav. Archeologická lokalita hradiště je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Zakladatelem hradu zvaného tehdy Boleslav byl na začátku desátého století pravděpodobně kníže Spytihněv I. Zvolil pro něj už dříve osídlenou polohu u důležitého brodu přes Labe. Později bylo dřevohlinité opevnění nahrazeno hradbou postavenou podle kronikáře Kosmy „po římském způsobu“, tedy z kamene spojovaného maltou. Kdy se tak stalo není jisté, ale Kosmas zaznamenal pověst o založení hradu, kterou spojil s Boleslavem I.[2]
Dějiny hradiště jsou spjaty s vraždou knížete Václava, ke které došlo 28. září 935 u kostela svatého Kosmy a Damiána.[3] Tento nejspíše dřevěný kostel stál na akropoli hradiště v místech, kde po roce 1039 založil kníže Břetislav baziliku svatého Václava. V bazilice nechal uložit ostatky svatých Pěti bratří, které přivezl ze svého vpádu do Polska.[4]
Další dva kostely byly na akropoli postaveny koncem jedenáctého století. Jedním z nich je kostel svatého Klementa v sousedství baziliky a druhým archeologicky doložený kostel, který stál v prostoru náměstí Svatého Václava.[5] Jeho půdorys je vyznačen v dlažbě náměstí.[6] Třetí kostel byl postaven přibližně ve stejné době na předhradí, kde na jeho místě stojí barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. U všech kostelů bývala pohřebiště.[5]
Stavební podoba
Hradiště se nachází na terasovitém návrší, které převyšuje novodobou nivu Labe o tři až pět metrů. Přirozenou ochranu mu na jihu poskytovalo meandrující Labe, na východě tok Jizery, na severozápadě se nacházel mokřinatý terén, a přístup tak byl možný pouze od severovýchodu. Hradiště se členilo na menší akropoli a rozsáhlejší předhradí, jejichž celková rozloha přesáhla deset hektarů.[7]
Stavební pozůstatky hradiště překryla zástavba vrcholně středověkého města. Při řadě archeologických výzkumů v první třetině dvacátého století a především při záchranných výzkumech v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století bylo Janem Frolíkem a Jaroslavem Špačkem získáno dostatek podkladů, které umožnily jeho rámcový popis a datování.[7]
V první stavební fázi byla akropole opevněna dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou plentou. Ještě v průběhu desátého století ji nahradila hradba postavená z pískovcových bloků spojovaných maltou o šířce asi 2,5 až tři metry. Její část byla nalezena v roce 1993 v děkanské zahradě severně od baziliky svatého Václava. Vzhledem k jejímu vzniku v desátém století je nejstarší zděnou hradbou v Česku.[8] Příčnou hradbu a příkop, které oddělovaly akropoli od předhradí, později kopíroval úsek vrcholně středověkého opevnění města.[6] Prostor akropole zaujímal kromě kostela svatého Kosmy a Damiána rozsáhlý Boleslavův dvorec a další srubová zástavba uspořádaná do oddělených menších dvorců.[4]
Podoba opevnění předhradí je nejasná. Nejspíše je chránila dřevohlinitá hradba, ale mohla to být i jednodušší forma ohrazení. Za pozůstatek fortifikace předhradí bývá považována terénní hrana v ulici U Staré kovárny.[6]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-20]. Identifikátor záznamu 131320 : Hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Svazek I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 169 s. ISBN 80-7277-308-9. Kapitola Stará Boleslav, s. 176–182. Dále jen Lutovský (2006).
- ↑ Lutovský (2006), s. 162.
- ↑ a b Lutovský (2006), s. 166.
- ↑ a b Lutovský (2006), s. 167.
- ↑ a b c Lutovský (2006), s. 171.
- ↑ a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stará Boleslav, s. 289–290.
- ↑ Lutovský (2006), s. 168.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Stará_Boleslav_(hradiště) |
