Staurolit

Staurolit
Vyrostlice staurolitu ve svoru (Jeseníky)
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	(Fe,Mg,Zn)2(Al,Fe)9(Si,Al)4O22(O,OH)2
Identifikace
Barva	červenohnědý až černohnědý
Vzhled krystalu	krátké sloupcovité krystaly
Soustava	jednoklonná
Tvrdost	7–7,5
Lesk	skelný, matný
Štěpnost	dobrá
Index lomu	nα = 1,736–1,747 nβ = 1,740–1,754 nγ = 1,745–1,762
Vryp	bílý
Hustota	3,7–3,8 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	částečně v H2SO4

Staurolit (Karsten, 1800), chemický vzorec (Fe,Mg,Zn)₂(Al,Fe)₉(Si,Al)₄O₂₂(O,OH)₂ je jednoklonný minerál ze skupiny nesosilikátů.
Název pochází z řeckých slov σταυρός (staurós) = kříž a λίθος (líthos) = kámen; staurolit vytváří často prorostlice ve tvaru kříže.

Původ

Tvoří se hluboko v zemské kůře v regionálně přeměněných hornínách, jako jsou ruly a svory, které vznikaly za extrémních teplot a tlaků^[1], v kontaktně metamorfovaných horninách, výjimečně v pegmatitech.

Morfologie

Většinou velmi dobře vyvinuté krátce sloupcovité krystaly s nevelkým počtem ploch a kosočtverečným průřezem, zarostlé, někdy však volné v důsledku zvětrávání. Pro tento nerost jsou zvláště typické křížovité prorostlice, kterým také staurolit vděčí za své jméno.^[2]

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7-7,5, křehký, hustota: 3,7 až 3,8 g/cm³, štěpnost dobrá podle (010), lom lasturnatý, tříštivý.
• Optické vlastnosti: Barva: načervenale až načernale hnědá, často má drsné nebo zemité povlaky. Lesk skelný až smolný, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp bílý až šedavý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Mg 0,30 %, Al 28,91 %, Fe 9,63 %, Si 13,49 %, H 0,29 %, O 47,30 %, příměsi Li, Co, Zn, Mn (v tomto případě jsou tavitelné^[1]).

Odrůdy

• lusakit – černý až kobaltově modrý, obsahuje až 8,5 % CoO, naleziště Lusaka, Zambie
• nordmarkit – hnědočervený, obsahuje až 11,5 % Mn₂O₃, před dmuchavkou se lehce taví v magnetické sklo, naleziště Nordmark, Švédsko
• zinkostaurolit – žlutavá barva, obsahuje až 7,5 % ZnO, naleziště Georgie, USA

Podobné minerály

• granát

Parageneze

• kyanit, muskovit, granát, křemen, almandin, sillimanit, turmalín, chloritoid…

Využití

Někdy se nosí jako amulet, čiré krystaly jsou vybrušovány jako vzácné šperky.

Naleziště

• Česko – Přibyslavice u Čáslavi, Toužim, Žlutice, Zhoř u Mladé Vožice; hojné křížové prorostlice (do 2 cm) ve svorech v Jeseníkách, zvláště v pásmu Ostružná – Červenohorské sedlo – Keprník – Kouty nad Desnou.^[3]
• Slovensko – v krystalických břidlicích Malých Karpat (u Limbachu krystaly do 1 cm), Vysokých Tater (Jalovecká dolina), v rulách Braniska a Čierné hory.^[3]

• 

  Evropa – slavné jsou hnědočervené, průsvitné krystaly vyskytující se společně s modrým kyanitem v Pizzo Forno v Tessinu (Švýcarsko. Další naleziště: Aschaffenburg (Bavorsko, Německo), Prilep (Severní Makedonie, Monte Legnone (Veltlin, Itálie).^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

• Seznam minerálů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Staurolit na Wikimedia Commons
• Staurolit na webu Webmineral (anglicky)
• Staurolit na webu mindat.org (anglicky)
• Staurolit v atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)

Autoritní data	GND: 4261536-7