Stremayrova jazyková nařízení [štremajrova] jsou nařízení, která roku 1880 (19. dubna pro Čechy a 28. dubna pro Moravu) vydala vláda Eduarda Taaffeho (resp. ministr vnitra Eduard Taaffe a ministr spravedlnosti Karl von Stremayr).[1] Tato nařízení zajišťovala rovnoprávné postavení češtiny při vnější komunikaci se státními úřady v Čechách a na Moravě. Slezska se nařízení netýkala. Podle těchto nařízení byl státní úřad povinen odpovědět na žádost strany v jazyce podání.
Vnitřní úřadování však zůstalo německé. O změnu se neúspěšně pokusila roku 1897 Badeniho jazyková nařízení, ani další jazyková nařízení neprošla a posílení česko-německého antagonismu usnadnilo rozpad Rakouska-Uherska během první světové války.
Odkazy
Reference
- ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 355–356.
Související články
Externí odkazy
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Stremayrova_jazyková_nařízení |
