| Stružná | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 17., 18. a 19. století |
| Stavebník | Linhart Colona z Felsu |
| Další majitelé | Černínové z Chudenic Černínové-Morzinové a další |
| Poloha | |
| Adresa | Stružná, Česko Česko |
| Souřadnice | 50°10′59,71″ s. š., 13°0′14,74″ v. d. |
  Stružná | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 27725/4-1038 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stružná (též Kysibl) je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Karlovy Vary. Postaven byl na konci šestnáctého století, ale dochovaná podoba pochází až z novorenesanční přestavby v devatenáctém století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Předchůdcem zámku ve Stružné byla tvrz z patnáctého století, jejíž zbytky se dochovaly v severní části vesnice. Renesanční zámek zde založil někdy před rokem 1598 tehdejší majitel panství hradu Andělská Hora Linhart Colona z Felsu, který patřil k hlavním vůdcům stavovského povstání, za což mu byl v roce 1621 zabaven majetek. Stružnou koupil generál Heřman Černín z Chudenic. Jeho potomci nechali zámek upravit v barokní slohu. Na úpravách se podíleli architekti M. Ceresola v roce 1666, Francesco Caratti (1675–1676) a Giovanni Battista Alliprandi v letech 1700–1701. Černínům zámek patřil až do roku 1734, kdy jej prodali hraběti Leopoldu Hartigovi, který se svým synem zámek rozšířil a vybavil vnitřním zařízením. Dalšími majiteli se stali v roce 1794 hrabě Jan Stiebar z Buttenhaimu, od roku 1810 malostranský měšťan Antonín Hladík, za kterého zámek roku 1811 vyhořel, od roku 1829 hrabě Vilém z Neuberku a v roce 1863 hrabata Černínové-Morzinové. Posledním majitelem, kterému zámek zůstal až do roku 1945, byl Leopold Šternberk.[2]
Stavební podoba
Tři zámecká křídla obklopují nádvoří, na kterém se dochovala renesanční kašna se sochou Neptuna nesenou medvědy. Východní křídlo s šestibokou věží v nároží má fasády zdobené bosováním, vlysem s loveckými výjevy a černínským znakem. Zbylá dvě křídla s velkou hranolovou věží jsou vybavena arkádovým ochozem a novogotickou kaplí. V průčelí se nachází portál s lodžií, balkonem a štítem.[2]
Přístup
Zámek ani přilehlý park nejsou volně přístupné. Okolo vede zeleně značená turistická trasa z Andělské Hory do Horních Tašovic a nedaleko je po silnici třetí třídy značená cyklotrasa č. 2249 podél jižního okraje Doupovský hor.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 138985 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b BĚLOHLÁVEK, Miloslav, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 323.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Valče, s. 215.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stružná na Wikimedia Commons - Zámek Stružná na webu Hrady.cz
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Stružná_(zámek) |
