| Studánka | |
|---|---|
 Pozůstatek pomníku obětem 1. sv. války | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá obec |
| Obec | Březová |
| Okres | Sokolov |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′39″ s. š., 12°35′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 (2021)[1] a 2 (2021)[2] |
| Katastrální území | Studánka u Březové (6,13 km²) |
| Nadmořská výška | 550–620 m n. m. |
| Počet domů | 1[3] |
  Studánka | |
| Další údaje | |
| Kód k. ú. | 670499 |
| Kód ZSJ | 70491 |
| Zaniklé obce.cz | 342 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Studánka (německy Schönbrunn[4]) je zaniklá obec v severozápadní části Slavkovského lesa v okrese Sokolov. Nacházela se při cestě ze Zlaté do Lazů. Zástavba se rozkládala ve svažitém údolí v délce asi 1,5 km mezi vrchy Slavkovského lesa. Horní okraj obce se nacházel pod bezejmenným vrchem (669 m) u polní cesty do osady Dvorečky.
Samostatnou obcí se stala Studánka roku 1877,[5] jiný zdroj uvádí rok 1886.[6] Český název dostala v roce 1947[4] počeštěním německého názvu Schönbrunn, který připomíná původní pojmenování Krásná studánka.[5] Zanikla vytvořením vojenského újezdu Prameny.
Katastrální území o rozloze 6,13 km2 se nazývá Studánka u Březové.[7]
Historie
V první písemné zmínce z roku 1311 se hovoří o jakémsi Tautu ze Schönbrunu, který byl zemským soudcem v Chebu.[8] Není však jisté, zda se jedná o Studánku. Tento Taut se psal pravděpodobně po stejnojmenné vsi u bavorského Marktredwitz. Jisté je až uvedení Studánky v 2. polovině 14. století.[6] Vlastnické vztahy nebyly jednoduché. V nejstarších dobách bývala leuchtenberským lénem. V době povstání českých stavů proti Habsburkům byla Studánka součástí zboží protestantského šlechtice Jaroslava Hoffmanna z Kamenného Dvora. Hoffmann uprchl po Bílé hoře před trestem ze země a jeho veškeré jmění bylo zkonfiskováno. Studánka a další Hoffmannovy vesnice byly zkonfiskovány a v roce 1630 je koupilo pět bratří Metternichů - Johann Reinhard, Karl, Emerich, Wilhelm a Lothar. V Berní rule v roce 1654 je již Studánka vedena jako součást metternichovského panství Kynšperk. Ves tehdy měla 17 domů, dva mlýny a žilo v ní 96 obyvatel. V držení Metternichů zůstala Studánka až do roku 1726, kdy celé panství převzal svobodný pán z Waterfordu. V dalších desetiletích byli majiteli panství Sitzendorfové, Mulz z Valdova, Felix Lutz ze Stahlenbergu, Georg Adam Dietl a Ernst Fleissner z Vostrovic. Roku 1840 získal celé panství August Euseb Haas s manželkou.[8]
V letech roce 1869 až 1880 byla Studánka vedena jako osada obce Steinhof (dnešní Kamenný Dvůr) v okrese Falknov (dnešní Sokolov), v letech 1890 až 1910 jako obec v okrese Falknov, v roce 1950 jako osada obce Kostelní Bříza.[9]
Roku 1847 měla Studánka 43 domů a 320 obyvatel. Byla tu hospoda, škola a vrchnostenský lesní úřad. Ves byla přifařena ke Smrkovci. Na počátku 20. století měla 48 popisných čísel, ale jen 242 obyvatel. V okolí se pěstoval chmel a obilí, a pokud měli obyvatelé přebytky obilí, prodávali je do Sokolova.[8]
Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a do vyprázdněné obce už nepřišli noví přistěhovalci, ale jen vojáci do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1] V době jeho trvání byla obec začleněna do okresu Mariánské Lázně, při opouštění vojenského prostoru v roce 1953 rozhrnuly vojenské buldozery rozvaliny budov. K Sokolovsku byla již zaniklá obec znovu připojena až v roce 1954, kdy se stala částí obce Kostelní Bříza. Následně se stala součástí obce Březová. Po zrušení vojenského prostoru převzaly zdejší půdní a lesní fond Sdružené zemědělské a lesní závody, národní podnik Kynžvart a v sousedství zaniklé obce byla vybudována rozlehlá čtyřsethektarová obora Studánka pro daňky a muflony.[8]
Po Studánce nezůstalo téměř nic, ves byla srovnána se zemí. Její existenci připomínají jen tři opravená hospodářská stavení při spodním okraji obce. U dvojice mohutných lip na rozcestí u cesty k zaniklé Krásné Lípě stojí hrubě tesaný balvan, památník obětem první světové války, jenž byl odhalen 7. června 1931. Obdélníková deska se jmény padlých již bohužel chybí. Rovněž chybí oválná deska s reliéfním portrétem německého vojáka. Autorem návrhu i reliéfu byl Eduard Müller z Kynšperka nad Ohří, který ztvárnil více pomníků v regionu. V horní části bývalé obce se kromě dvou kamenných božích muk zachovala ještě výklenková kaplička z 19. století.[8][6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 233 obyvatel, z nichž bylo 229 obyvatel německé národnosti, čtyři byli cizozemci. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 281 | 280 | 246 | 212 | 222 | 233 | 233 | 18 | 0 |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2024-03-17].
- ↑ Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278.
- ↑ a b Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
- ↑ a b BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 87, 88.
- ↑ a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 46.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2017-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25.
- ↑ a b c d e BOUDA, Miroslav, et al. Březová – brána do Slavkovského lesa. 3. vyd. Březová: Město Březová, 2006. 157 s. ISBN 80-254-8084-4. S. 51–52.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Praha: Český statistický úřad 682 s. Dostupné online. S. 546.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schönbrunn. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 239.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Studánka na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Studánka u Březové na webu ČÚZK
- Studánka na stránkách Slavkovský les
- Studánka na stránkách Zaniklé obce
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Studánka_(Březová) |
